První vlak z Olomouce do Prahy jel 7 hodin 40 minut. Koleje si razily cestu otvory v hradbách
Musela to být skutečně velkolepá sláva, když 20. srpna 1845 kolem půl páté hodiny odpolední dorazil z Olomouce do Prahy na dnešní Masarykovo nádraží první vlak! Koleje si razily cestu otvory v hradbách.
Parní lokomotivu zahalenou v oblaku dýmu vítaly salvy z děl a večer se na Žofíně konal na počest této velké události slavnostní ples. Trať se napojovala na Severní dráhu Ferdinandovu, zajišťovala propojení Vídně a Prahy a měla namířeno dál směrem na Drážďany.
Na trati z Olomouce do Prahy musel topič naložit do kotle celých sedm tun uhlí a čistá jízdní doba byla sedm hodin čtyřicet minut. Stavbu financoval stát. 250 kilometrů dlouhou trať zvládli tehdy postavit za pouhých 36 měsíců a stačily jim k tomu jen krumpáče, lopaty a trhaviny.
Ne všichni vítali první českou parostrojní dráhu s nadšením. Někteří starostové se obávali „znetvoření města ďábelskými parními lokomotivami“. Jenže pokrok nezastavíš, a tak města, jimiž trať vedla, čekal rychlý rozvoj, ta ostatní úpadek.
„V každém případě musí být postaráno o to, aby odpadové roury u záchodů železničních vagónů při používání nepůsobily průvan.“ Tak zněl výnos císaře Františka Josefa I. z roku 1874.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
