Racovské rybníčky na Tachovsku jsou rájem mokřadních rostlin a masožravek
Přírodní památka Racovské rybníčky na Tachovsku v Plzeňském kraji se rozkládá na ploše historických, dávno zaniklých rybníků. V současné době se tam po nedávné obnově nacházejí tůně s řadou zajímavých biotopů. Daří se tam obojživelníkům a mokřadním i masožravým rostlinám.
Racovské rybníčky nebo to, z nich ze středověku zbylo, se rozkládají asi dva kilometry od obce Racov. Ještě v 18. století tam bývaly rybníčky čtyři, na pozdějších mapách byl zakreslený jen jeden.
Největší úpadek života ve zdejší oblasti a tím i zpustnutí krajiny nastal po konci druhé světové války, kdy se odtud vystěhovalo původní německé obyvatelstvo. Paradoxně se v poloprázdných rybníčcích usídlily mokřadní rostliny, takže vznikl úplně jiný svět.
Přírodní památkou jsou Racovské rybníčky od roku 1984. Najdeme u nich zajímavou mozaiku lučních, rašelinných a bažinných stanovišť s mnoha ohroženými druhy rostlin.
Před dvěma lety byly obnoveny menší tůňky a mokřady, což má ráda řada mokřadních rostlin včetně vzácných masožravek. V západních Čechách ne zcela obvyklá je třeba vrbina kytkokvětá.
Bublinatka loví vodní plankton
Na otevřené hladině dolního rybníčku se daří masožravé bublinatce jižní, která se živí lovem drobného vodního planktonu. Poznáte ji podle žlutých květů. Roste zde také populární rosnatka okrouhlolistá.
Břehy a okolí rybníčků obrůstají přesličkou poříční a téměř všemi druhy ostřice. Ostřice štíhlá, zobánkatá, měchýřkatá i obecná. A také můžete narazit na třtinu šedavou, sítinu rozkladitou, skřípinu lesní, mochnu bahenní nebo silně ohroženého hořce hořepníka.
Pokud vám názvy nic neříkají, nezoufejte. Vzácné rostliny většinou poznáte podle zvláštních a neobvyklých květů. I proto je nejlepším časem na průzkum jaro. Za obojživelníky je ideální se vydat od dubna, za květy vzácných mokřadních společenstev v červnu.
A jak se k Racovským rybníčkům dostanete? Nejkratší cesta vede přímo po poli z obce Racov, ale lze k nim přijít také po pohodlné polní a lesní cestě od Racova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinec se zbraní v Litvínově? ‚Vím to od člověka, jemuž to řekl kriminalista,‘ tvrdí autor dezinformace
-
Noční vlci v Brně položili věnce k památníku Rudé armády. Na místě se setkali i s protesty
-
Po smrti Navalného je zřejmé, čeho je ruský režim schopný, říká právník politického vězně
-
ŽIVĚ: Hokejisty čeká zápas proti Švédsku, chytat bude Mrázek. Utkání odvysílá Radiožurnál Sport