Romantická Vlčí jáma na Karlovarsku je dílem člověka i náhody
Skalní kaňon Vlčí jáma na Karlovarsku je plný romantických přírodních zákoutí a scenérií. Proč se jmenuje Vlčí jáma? Nebojte, na vlky tu nenarazíte. Bývalému hlubinnému dolu, který se jednoho dne propadl a vznikl tak obrovský kaňon, se Vlčí jáma říká z jiného důvodu.
Od 16. století, kdy v úpatí Blatenského vrchu probíhala masivní těžba cínové rudy, patřilo právě tohle místo majiteli jménem Wolfgang. Slovo vlk v jeho příjmení časem zlidovělo a dodnes se místo jmenuje Vlčí jáma. Dnes, po stovkách let od ukončení těžby, vás ani nenapadne, že by tenhle romantický kaňon plný rozeklaných skal, borovic a kapradí, mohl mít na svědomí člověk.
Těžko si představit, že tu ještě před pár stoletími stovky horníků těžily vzácnou cínovou rudu. Až do dne, kdy se obrovské důlní dílo s několika patry chodeb propadlo. Podle dochovaných záznamů chtěli majitelé dolu vytěžit všechnu rudu, která tu v mohutných žilách čekala na své dobyvatele. Bylo tu několik pater chodeb a štol.
Mamon vytvořil kaňon
Hnáni potřebou těžit ukrajovali horníci i ze stropu masivu v nejvyšším patře. Zeslabovali tak nosnost skály až do „dne D“. Štolami a chodbami provrtaná skála neunesla svojí váhu a celé dílo se všemi čtyřmi patry se zřítilo. Naštěstí se tak stalo v noci a nikdo se prý tehdy při téhle události ani nezranil. Alespoň o tom neexistují záznamy.
Z kdysi velkého hlubinného díla tak zbyla jen obrovská propadlina. Vlčí jáma, nebo chcete-li Vlkova jáma. Od roku 1975 je Vlčí jáma chráněnou přírodní památkou. Kaňon je přes 120 metrů dlouhý, 25 metrů hluboký a 14 metrů široký.
Rostou tu hlavně kapradiny a po okrajích skal také borůvky a brusinky. V podhorské krajině ještě odolávají sem tam uchycené borovice. Ty, které se ale uchytí přímo ve skalách, ochránci památky průběžně odstraňují, aby byl kaňon stále pěkně vidět a nezarostl.
Dostanete se sem buď z nedalekého vrcholu Blatenského vrchu, na kterém je i rozhledna s parkovištěm, nebo z Horní Blatné, odkud sem vede celkem přes 5 kilometrů dlouhá okružní naučná stezka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Za pediatrem musím dojíždět osmdesát kilometrů.‘ Na Chebsku a Sokolovsku mluví o zhroucení péče
-
Stoupenci: Nepotím se, nemám obyčejnou kůži, dokážu měnit čas, zachytily nahrávky vůdce sekty
-
Bezmezná důvěra, ze které mrazí. Nové detaily o kutnohorské sektě, vypovídaly už desítky svědků
-
Ficův Směr po atentátu sílí a vysává hlavně vládní partnery. Skutečnou podporu otestují eurovolby