Sekerník František Mikyška je největším opravářem vodních kol v Čechách. Mlýnská kola pro Čertovku dělal už dvakrát
Sekernický mistr z Kojetína na Příbramsku postavil nebo opravil téměř stovku mlýnských kol. Kdysi sekerníci putovali od mlýna k mlýnu. Dnes ale toto řemeslo pomalu skomírá. Jen díky nadšencům jako je František Mikyška mohou historické mlýny stále klapat.
„Sekerník je řemeslník. Je to směsice truhláře a tesaře a takový všeuměl, který musel umět vyrobit i technické věci,“ říká sekernický mistr František Mikyška, který toto řemeslo provozuje už půl století. Sekerníci uměli navrhnout a spočítat vodní kolo se všemi převody, vyráběli také zařízení pro hamry a další dřevěné stroje.
František Mikyška má za sebou úctyhodný počet zakázek. Vyrobil nebo opravil vodní kola ve skanzenech, na pilách či v dolech. „V loňském roce jsme udělali dokonce repliku větrného mlýna v Borovnici u Nové Paky. Rok před tím jsme dělali čerpací zařízení v Poštovní štole ve Zlatých Horách v Jeseníkách. To bylo opravdu v podzemí asi 18 metrů hluboko. Na tom jsme si mákli a už bych do toho podruhé nešel,“ vzpomíná s úsměvem František Mikyška na práci ve tmě a vlhku, kdy měl stále zamlžené brýle.
Dvě mlýnská kola na Čertovce z pražské Kampy měl zkušený sekerník během svého profesního života v dílně dokonce dvakrát. „Převážně se používá tvrdé dřevo – dub, akát by byl dobrej. Vadí tomu, když to kolo vyschne, svítí na něj slunce, to dřevo se úplně rozpraská, a pak to zase nabobtná, když na něj přijde voda,“ vysvětluje sekerník, co všechno musí takové vodní kolo vydržet.
Sekernický mistr má práce tolik, že mu nezbývají síly na opravu svého prvního mlýnského kola, které vyrobil pro vlastní mlýn v Kojetíně. Na zakázkách pracuje se svým synem, který jednou sekernickou dílnu převezme.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.