U Boleveckých rybníků nedaleko Plzně se každou zimu objevoval rybník na led

Každá doba má své potřeby. Ještě před pár desetiletími mezi ně patřil obyčejný led, třeba pro chlazení piva v hostincích a pivovarech. A že byla právě v Plzni poptávka obrovská, není jistě potřeba rozvádět. V hlubokých sklepích hostinců vydržel led mnohdy až do podzimu.

Příležitosti se tehdy chopil jeden plzeňský sedlák. Svoji louku napouštěl na zimu vodou a vzniklý přírodní led pak řezal, ukládal ho ve vedlejší ledárně a následně dodával plzeňským hostincům. Po zbytek roku využíval pozemek klasicky jako louku.

Takzvané ledování probíhalo i na sousední kaskádě Boleveckých rybníků, založených v 15. století. Největší výroba ledu se odehrávala na Velkém Boleveckém rybníku. Je zajímavé, že led odtud používaly plzeňské pivovary až do roku 1987. Oproti firmě „Bartovský – sklad přírodního ledu“ se tady jednalo o skutečnou velkovýrobu. Pro přepravu ledu byla dokonce postavena speciální železniční vlečka a led do pivovaru vozily železniční vagóny.

I ostatní rybníky z bolevecké rybniční soustavy stojí za výlet|foto: Pavel Halla

Ještě ve dvacátých a třicátých letech minulého století pivovary odebraly až 600 vagónů ledu ročně. V roce 1942 byl dokonce k vlečce u Velkého Boleveckého rybníka připojený zvláštní dopravník, který za hodinu transportoval až 100 tun deset centimetrů silného ledu.

Dnes už je ledování minulostí. Jak to průmyslové u Velkého Boleveckého rybníka, tak to vskutku originální na louce pana Bartovského. Zajímavě využívaný pozemek, kde podnikavý sedlák v létě kosil trávu a pásl dobytek a v zimě tu „vyráběl“ led, je dnes téměř k nenalezení.

Dnes trvale napuštěný rybník|foto: Pavel Halla

Přesto stojí za to se sem vydat. I když se rybníky nacházejí doslova v těsné blízkosti rušného krajského města, najdete tu kromě stop po ledařské výrobě hlavně zachovalou a překrásnou přírodu. Bolevecká rybniční soustava je unikátní ekosystém s řadou vzácných rostlin a vodních ptáků.