Uhřičický „sifon“ protahuje vodu z mlýnského náhonu pod řekou více než sto let
Unikátní technické zařízení je ukryté v polích východně od Uhřičic na Přerovsku. Vodní shybka, které nikdo neřekne jinak než sifon, zde protahuje vody mlýnského náhonu pod tokem řeky Valové už více než jedno století. I když dílo pracuje na jasných fyzikálních základech, při prvním pohledu se i technicky smýšlející člověk nejprve zarazí.
Dílo se nachází v rovině řeky Hané, která je skutečně jako placka. To však způsobovalo v minulosti problémy při pohonu technických zařízení, jako byly mlýny, různé stoupy a podobně. Na rovných úsecích, kde má řeka Morava minimální spád tak musely být budovány náhony někdy i několik desítek kilometrů dlouhé.
A to je i případ mlýnské strouhy, která začíná nad jezem u Bolelouce na Olomoucku. Postupuje přes mlýny, které stávaly na jejím toku, až do Lobodic, kde se původně vlévala zpět do Moravy.
Hluboko zaříznutá řeka Valová byla problém
Také Kojetín trpěl nedostatkem vody pro svůj mlýn, a tak se v roce 1583 rozhodla vrchnost náhon prodloužit až k mlýnu pod městem. Jenže v cestě zde „stála“ řeka Valová. Mlýnský náhon na své pouti sice kříží několik toků, jenže tady byl problém. Řeka se zde po pár stovkách metrů stéká s Moravou a teče zaříznutá do poměrně velké hloubky. Zaústění do náhonu tedy nepřipadalo do úvahy.
Původně vybudovali stavitelé náhonu přes Valovou dřevěný most, po němž voda tekla – tzv. vantroky. Jenže i zde byl problém. Vantroky musely být poměrně nízko nad hladinou řeky. A když se při povodni zvedla její hladina, zarazila se o vantroky, které poničila, a navíc se rozlila do okolních polí. To se místním hospodářům příliš nelíbilo, a tak se hledalo jiné řešení. Tím se na počátku 20. století ukázala být tzv. vodní shybka.
Podle encyklopedie je vodní shybka snížená část potrubí pro dopravu kapalin, jež funguje na principu spojených nádob. Nejčastěji se toto řešení používá při podchodu kanalizačních stok například pod tokem řeky či potoka. Zde však shybka posloužila při podchodu mlýnského náhonu pod řekou Valovou.
Stavba sifonu přišla na padesát tisíc
V roce 1907, když se upravoval tok řeky Valové, jako ochrana před povodněmi, bylo toto řešení použito právě proto, aby bylo možné zajistit průchod přívalových vod přes náhon. V té době i v rámci Rakousko-Uherska ojedinělé řešení postavila z betonu stavební firma Pittel Brausewetter.
Byly použity dvě betonové roury, jejichž vtok a výtok byl zakomponován do ohrázování řeky Valové. Podle dobových účtů to rozhodně nebyla levná záležitost, stavba stála 50 tisíc korun v tehdejší měně. Voda natéká do vstupního objektu a zamíří do hloubky asi deseti metrů, zde podjede dno řeky Valové a zase se šikmo zvedne k povrchu. Vychází opravdu jen těsně za břehovou hrází řeky.
V listopadu roku 1908 byla shybka, které se hned v okolí začalo říkat sifon, zprovozněna a s drobnou údržbou slouží bez problémů dodnes. K sifonu vás zavede zeleně značená stezka a také cyklotrasa vedoucí z Kojetína do Tovačova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Musíme postupovat rychle.‘ USA v dodávkách zbraní naráží na problémy, dorazit můžou až na konci roku
-
ONLINE: Rusko umístilo Zelenského na seznam hledaných osob. Kyjev to označil za ‚důkaz zoufalství‘
-
Starostou Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan. Mandát jako první obhájil potřetí v řadě
-
Kauza manipulace nemocničních zakázek: bývalý šéf Krajské zdravotní Malý už není ve vazbě