V chrudimském kostele visí tajemný obraz svatého Salvátora, který koná zázraky
Po staletí si lidé vyprávějí legendy o tajemném obrazu svatého Salvátora v Chrudimi. Portrét Krista – Spasitele v kostele Nanebevzetí Panny Marie na chrudimském náměstí má prý schopnost léčit a uzdravovat. Osudy obrazu a také příběhy, které se k němu váží, jsou velmi spletité. A někdy dokonce až dobrodružné.
Dodnes se neví, kdo malebný portrét Krista na lipové dřevo namaloval. Umělecké dílo ale s největší pravděpodobností pochází z 16. století a vzniklo patrně v oblasti Nizozemí. Poté se obraz sv. Salvátora stal součástí rudolfinské sbírky.
Když ale v červenci roku 1648 začali plenit Pražský hrad a Malou Stranu Švédové, zmocnili se i tohoto obrazu. Údajně jim ale cestou vypadl z vozu. Anonymní nálezce dílo prodal tajemníkovi košumberského panství. Ten brzy na to onemocněl a obraz ještě téhož roku zanechal v Chrudimi, kde se léčil a později i skonal u svého přítele Jana Pfeiffra.
Tak se obraz sv. Salvátora dostal do domu na chrudimském náměstí. Bohatý měšťan Jan Pfeiffer však svůj domov ze strachu před postupem švédských vojsk opustil a dohled nad domácností svěřil služebné Dorotě Skákalíkové. Švédští vojáci do jeho domu skutečně přišli a dokonce se v něm i ubytovali.
První zázrak udělal obraz při hře v kostky
Ale protože se nebojovalo, vojáci si dlouhou chvíli krátili hrou v kostky. Když už neměli o co hrát, sňali Kristův obraz a začali hrát o něj. Kostky prý metali dokonce přímo na obraze. Tu se prý stal první zázrak. Hráčům padala stále stejná čísla a vojáci obraz ve vzteku probodli a pořezali. Na obraze se údajně objevila krev. Kristův portrét se ale podařilo zachránit, a to díky služebné Dorotce.
Když se Jan Pfeiffer vrátil zpátky do Chrudimi, požádal místního malíře, aby obraz opravil. Krvavé stopy se mu ale stále nedařilo zamalovat, a tak se začalo mluvit o dalším zázraku. Jan Pfeiffer obraz dlouhá léta uctíval doma, nakonec ho ale věnoval chrudimskému kostelu. Tam se sv. Salvátor dostal v roce 1674. A církev ho označuje za zázračný.
Pověsti o obrazu, který prý odvrací morové rány, se rychle šířily. Lidé ze Slatiňan, z Kolína i odjinud věřili, že jim sv. Salvátor pomůže při epidemiích. Při svém pobytu na zámku v Pardubicích si obraz vypůjčil samotný císař Leopold I. a tajemný měli v úctě i pruský král Friedrich II. či Josef II.
K obrazu se konaly slavné poutě, procesí čítaly na desítky tisíc lidí. Salvátorská pouť se v Chrudimi koná dodnes. Obraz byl uchováván po dlouhá staletí přímo v kostele. V devadesátých letech minulého století ho ale nahradila kopie. Na originální obraz sv. Salvátora se mohou lidé v Chrudimi podívat vždy dva dny v roce, a to při zvláštních příležitostech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Strategickou komunikaci Česka povede plukovník Foltýn. Bude mít tým na Úřadě vlády
-
Zacha debutoval v seniorské reprezentaci. ‚Srovnávací gól byl výborný zážitek,‘ říká po zápase s Kanadou
-
Facebookový účet muže obviněného z útoku na Fica smazala Meta. Odstranění vyvolalo dohady o komplici
-
OBRAZEM: Čeští hokejisté v posledním utkání základní skupiny prohráli s Kanadou až v prodloužení