V Souticích opravili špýchar určený k demolici. Dnes je v něm Muzeum tradic
V Souticích na Benešovsku ve Středočeském kraji stojí špýchar z 18. století. Dlouhá léta chátral a byl už natolik poškozený, že byl určen k demolici. Naši předci ale špýchar na zásoby potravin postavili tak kvalitně, že se stavbu nakonec podařilo zachránit. A dnes je v něm Muzeu tradic věnované zejména tradičním řemeslům.
Špýchar v Souticích byl původně tzv. kontribučním špýcharem, od 18. století tyto špýchary z císařského nařízení uchovávaly povinné dávky obilí pro zásobování vojsk v případě války nebo k zajištění potravin a osiva pro další roky v případě neúrody nebo živelné pohromy. Špýchar proto vznikl mimo obec, mimo dosah případného požáru.
Silné kamenné zdi zajišťovaly stálou teplotu a malá okna u podlahy dokonalé větrání. Naši předci budovu postavili dokonale, zachránily se nejen silné kamenné zdi, ale také původní podlahy a stropy. Dřevo bylo kvalitní, a tak i přes značné poškození ho bylo možné opravit. Právě stropy, podlahy i trámy dodávají stavbě i dnes původní atmosféru.
Muzeum tradic žije
V přízemí vás čeká společenská místnost, kde pravidelně probíhá „tvoření“ – dílničky, kde se děti i dospělí učí tradiční ruční práce. Původní stropy a trámy se zajímavě doplňují s nově postaveným dřevěným schodištěm i různými moderními kovovými dekorativními prvky. Schodiště prochází všemi patry špýcharu a při výstupu je hezky vidět do všech úrovní expozic.
Přes celý prostor prochází od stropu až do přízemí točité modré kovové pruty, na kterých posedávají motýli vyrobení ze skla. Jde o připomenutí současnosti. Soutice totiž leží na soutoku Želivky a Sázavy a nádrž Želivky zásobuje vodou hlavní město Prahu. Kovové pruty symbolizují tok vody. A motýli? Když se dnes z leteckého pohledu podíváte na obec, uvidíte, že má právě tvar motýla.
V muzeu najdete snad všechny předměty, které naši předci potřebovali k práci na venkovské usedlosti, ale také oblečení, různé stroje, nebo dokonce první pračky a ždímačky.
Pozornost se tu věnuje i mnoha spolkům - hasičům, myslivcům i sportovcům. A nezapomíná se ani na významné osobnosti, je tu například koutek spisovatele Vojtěcha Zamarovského, který zde bydlíval. A každá návštěva se musela podepsat na jeho dveře – i ty jsou tu k vidění. Je na nich na 80 podpisů, mezi nimi Vladimír Menšík, František Nepil nebo Radovan Lukavský.
Do Soutic jezdila na zámek i Ema Destinová. Její portrét najdete v poslední místnosti, včetně vzácného gobelínu, na kterém stávala, když se v Souticích učívala nové árie na svá vystoupení ve slavných operách Evropy i Ameriky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Boj o moc: čistky v řadách ruských vojenských elit. FSB má převzít kontrolu nad armádním rozpočtem
-
Vytírat denně a žehlit i ponožky, přikazoval vůdce Richard svým stoupencům. Jeho zabití dál řeší soud
-
Změnit školu není lék na šikanu, nesete si to v sobě dál a bojíte se mluvit, říká tiktokerka
-
‚Naštěstí jsem ho vycouval.‘ Ščotka nastoupil na mistrovství až ve finále, zastavil útok Švýcara Fialy