Vlastenci postavili ze sbírky Masarykovu chatu, náš první prezident ji však nikdy nenavštívil

12. listopad 2014
Česko – země neznámá

Orlické hory dělí Čechy od Polska a hranice často vede přímo po hřebenech kopců. Jedna z někdejších vrcholových osad na Šerlichu je častým cílem turistů v létě i v zimě. Ve výšce 1 114 metrů nad mořem jsou nejen krásné výhledy na českou i polskou stranu, ale stojí tu i nápadná horská chata, která láká k odpočinku, případně chrání před nepřízní počasí.

Chata na Šerlichu pojmenovaná po prvním československém prezidentovi byla postavena z veřejné sbírky v letech 1924 až 1925 Klubem českých turistů z Hradce Králové podle projektu brněnského architekta Bohuslava Fuchse. O stavbě bylo rozhodnuto na valné hromadě Klubu českých turistů v únoru 1921, základy byly položeny v březnu 1924 a za účasti Aloise Jiráska byla dne 14. září 1925 slavnostně otevřena pro veřejnost.

V letech 1930 až 1932 bylo dokončeno turistické značení z Hradce Králové. Roku 1931 byla zahájena stavba silnice z Deštného, hotová byla o čtyři roky později. Roku 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice a před chatou odhalena busta prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka od Leoše Kubíčka. Klub turistů chatu provozuje dodnes a v duchu pocty češství a osobnosti T. G. M. je zachován i její interiér.

Rozcestník

Chata ale nakonec měla docela pestrý osud. Nejenže v ní Masaryk nikdy nebyl, ale ani jeho busta nesměla být před chatou po čas komunistické éry umístěna. A místo bylo přejmenováno jednoduše na „Šerlich“. Všichni ale věděli, že je to Masarykova chata.

Počátky osady sahají do začátku 19. století a jsou spojeny se sklářským průmyslem, pro který zdejší „popeláři“ spalovali dřevo. Osada byla poměrně hustě obydlená, vznikla tady dokonce škola, nejprve v jedné z chalup, později byla postavena samostatná budova.

Louka u Masarykovy chaty s výhledem na polskou stranu

A kdoví, zda filmový Igor Hnízdo z Obecné školy neměl právě tady svého předchůdce. Původně ve zdejší škole totiž prý vyučoval vysloužilý voják, neměl ale prý na děti nervy, a tak byl povolán profesionální učitel pan Fukner, který tu své žáky učil až do konce druhé světové války.

Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k zajímavým místům Orlických hor - na Velkou Deštnou (4 km), do národní přírodní rezervace Bukačka (necelý kilometr), k Šerlišskému mlýnu (1,5 km), dále na Sedloňovský Černý kříž (3 km), nebo na Vrchmezí (5 km).

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3140.403818794688!2d16.386183000000553!3d50.32599801027103!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470e72cc75e7a55d%3A0x5dd8f171258bda2e!2sMasarykova+chata!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1415787386765" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.