Vydejte se na Cestu od renesance k baroku až na Křížový vrch v Moravské Třebové

26. srpen 2014
Česko – země neznámá

Křížový vrch představuje unikátní komplex gotických, renesančních a barokních památek. Celému komplexu staveb vévodí monumentální Kalvárie z poloviny 18. století, kterou kromě tří křížů tvoří barokní sousoší s postavami Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů.

Kalvárie je posledním zastavením Křížové cesty, která měla začínat ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, pokračovat přes kamenný most sv. Jana a poté stoupat vzhůru, lemována barokními kapličkami. Vznikla však pouze Kalvárie a čtyři barokní kapličky postavené kolem roku 1723. V lapidáriu, zřízeném z hřbitovní empírové márnice, je umístěna řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.

Schody mrtvých

Jde o kryté schodiště s portálem, na kterém jsou znaky pánů z Boskovic a nápis "Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu". Schodiště bylo postaveno za panování Jana z Boskovic a vede na Křížový vrch.

Schody mrtvých

Křížová cesta

Barokní sousoší Tří Křížů s postavami Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů je dílem sochaře Jiřího Pacáka z let 1730 až 1740. Křížová cesta je tvořena čtyřmi barokními kapličkami, postavenými kolem roku 1723, které měly být součástí velké Křížové cesty začínající ve farním kostele a končící na Kalvárii na Křížovém vrchu.

Hřbitovní kostel nalezení sv. Kříže

V lapidáriu zřízeném z empírové márnice je umístěna řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. Jedná se převážně o náhrobky evangelíků, které byly v době rekatolizace po Bílé Hoře odstraňovány a použity k vydláždění kostela. Na hřbitově se nachází i řada hrobů ruských emigrantů, převážně z řad šlechty, kteří působili v letech 1922 až 1935 v ruském gymnáziu ve městě.

autor: PAV
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.