Z hradu Pařez zbyla zřícenina. Turisté chodí za památkou na okraj Prachovských skal

11. leden 2017
Česko – země neznámá

Skalní sídlo na okraji Prachovských skal v Českém ráji se původně jmenovalo Husí nůžka. Známější je ovšem jako hrad Pařez, který i díky půvabnému okolí přitahuje dlouhé roky poutníky a turisty, kteří k hradu se skalními světničkami odhodlaně šplhají v každém ročním období. Památka je totiž volně přístupná po celý rok.

Historie hradu Pařez začala v 70. letech 14. století, kdy je v písemných pramenech zmiňován Petr z Pařezu. K roku 1403 je pak připomínán Petrův potomek, Jan z Pařezu. Tehdy se hrad nazýval Husí nůžka.

Otázka zániku hradu není zcela jasná. Písemné prameny naznačují, že mohl být opuštěn už v roce 1430 za Ctibora z Pařezu. Na základě archeologických průzkumů je možné poměrně spolehlivě říci, že hrad nepřežil do druhé poloviny 15. století a jeho zánik v době husitských válek se jeví jako velice pravděpodobný. O násilném konci napovídá nalezená kamenná koule. Je možné, že hrad Pařez dobylo v roce 1423 husitské vojsko Jana Žižky z Trocnova, které v té době táhlo krajem.

Je také pravděpodobné, že se na pobořeném hrádku, stejně jako na několika obdobných okolních hradech (Kozlov, Bradlec, Zbirohy atd.) usídlila v neklidné době pohusitských bouří loupežnická tlupa, která pak terorizovala zdejší kraj. Pro zavedení pořádku vypravil král v letech 1440 až 1442 zemskou hotovost, která polozřícené hrady dobyla a dalším pobořením definitivně ukončila možnost jejich dalšího užití.

Je pravděpodobné, že se na pobořeném hrádku usídlila v neklidné době pohusitských bouří loupežnická tlupa

V 19. století byli majiteli hradu bratři Matoušové, kteří ho po první světové válce prodali Schlikům. Patří jim také v současné době.

Stavebními dispozicemi náleží Pařez do okruhu gotických hradů 14. století s čtvercovou kamennou věží, jejíž zbytky jsou patrné v západní části. Nad sklepy vytesanými do skály se nejspíše nacházel hrázděný palác. Strategickou polohu na pískovcovém suku pravděpodobně posiloval systém vodních nádrží, po jejichž vypuštění došlo k rozbahnění okolního terénu.

Roku 1813 měl hradní zříceninu osobně navštívit rakouský císař František I., který v té době pobýval na jičínském zámku, kde vedl jednání protinapoleonské koalice. Rychtář Pařezské Lhoty prý doma dlouho uchovával lískovou hůl, o kterou se císař při svém výstupu na hrad opíral.

Ke vzniku hradu se vztahuje pověst o chalupníkovi, který při výlovu rybníka u Ostružna v Českém ráji nalezl v bahně záhadnou lahvičku, v níž byl uvězněn mocný džin. Duch slíbil splnit chalupníkovi tři přání, když ho propustí. Prý dokáže stonásobně zvětšit tři věci, kterých se muž dotkne. Pak už to šlo ráz naráz: z odhozené kosti vznikl hrad Kost, z třešňové pecky hrad Pecka a hrad Pařez z pařezu, na který šokovaný chalupník usedl.

Roku 1813 měl hradní zříceninu osobně navštívit rakouský císař František I., který v té době pobýval na jičínském zámku, kde vedl jednání protinapoleonské koalice

K památce se lze dostat buď po červené značce z centra Prachovských skal, po žluté z nepříliš využívané železniční zastávky Hrdoňovice, anebo po modré a zelené značce z frekventované železniční stanice Libuň. Kolem hradu vede asfaltová silnička z Pařezské Lhoty na Blata a nedaleko hradu u hráze rybníka je i místo k zaparkování. Pěšky je však hledání „Husí nožky“ o hodně zajímavější.

autor: VaW
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.