Zdeňka Talácková: Koníčky mi přinášejí setkávání s přáteli i radost, že jsem něco vytvořila vlastníma rukama
Paní Zdeňka Talácková z Rakovníka pracovala v bankovnictví a teď, na zaslouženém odpočinku, se věnuje koníčkům: cestování, paličkování, patchworku nebo keramice. Keramika zdobí zahradu i interiér, přináší autorce radost z vlastnoručně vyrobeného a obohacuje čas strávený s vnoučaty.
Po tetě výtvarnici zdědila tvořivého ducha. Přála si jít studovat keramiku na uměleckou průmyslovku do Bechyně. Tehdy neměla šanci, a tak se ke keramice dostala až v padesáti letech. Nejprve navštěvovala kurz u Květy Vondráčkové v Praze, začínala od základů, naučila se jednotlivé techniky. Když dělali sedící postavu, vytvořila hastrmana. Cestou z kurzu měli nehodu, vodníkovi uletěl cylindr. Teď trůní v záhonku jako vzpomínka na ten nepěkný zážitek s dobrým koncem. „Hastrman to přežil, a my taky.“
V domečku v horní části zahrady si vybudovala keramickou dílnu, s pecí a pracovním stolem. „Tatínek tady měl truhlárnu a vždycky říkal, tady budeš moct dělat, co budeš chtít.“ Je to splněný sen. V dílně má zásobu hlíny, kyblíčků s glazurou, engoby. „Ta se většinou nanáší na zavadlý střep, základ tvoří hlína doplněná barvítky, pracuje se s ní trochu jinak, než s glazurou. Dá se říct, že na rozdíl od glazury vidíte od začátku výslednou barvu. Dá se do ní vyrývat vzor. Dobře se s ní pracuje dětem.“
Mít koníčky je důležité
Právě s vnoučaty o prázdninách v dílně tvořili. Vnučka se pouští do drobnůstek, kluci dělají větší věci. Děti obdivují i nepřeberné množství různých nástrojů, škrabátka, očka, špachtličky, dřevěné i gelové.
V zimě musí paní Zdeňka v dílně topit. A tak si nejprve naskicuje to, co by chtěla dělat, a pak je v dílně tři čtyři dny, dokud je tam příjemně. V létě je to jinak. „Jsem tady třeba dvě hodiny, zabalím věc do igelitu, jdu se věnovat zahrádce, a pak se sem zase vracím.“
I když má kruh, dělá ráda keramiku modelovanou, přírodní věci, postavy, fantazie, ztvárňuje vzpomínky z cest. „Byly doby, kdy jsem jezdila s malým notýskem, a ještě na místě jsem si kreslila, co bych chtěla udělat.“ V zahradě najdeme kapradiny z Nového Zélandu, po návštěvě Tanzanie vytvořila kolekci inspirovanou Afrikou.
Koníčků má paní Zdeňka opravdu požehnaně. „Musím pořád něco dělat, naplňuje mi to život. Když odejdou děti, dospějí, a žena zůstane sama, koníčky přinášejí setkávání s přáteli, radost, že jste něco vytvořili vlastníma rukama, a to je důležité. Čím jsem starší, tím je to důležitější.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
