Zlatá ulička klame názvem: Nikdy nebyla hlavním sídlem pražských zlatníků. S dobou Rudolfa II. ale souvisí
Připomíná příbytky pro panenky nebo trpaslíky, přitom, nebo možná právě proto, patří mezi nejnavštěvovanější místa Pražského hradu.
Zlatá ulička ale klame názvem. Nikdy nebyla hlavním sídlem pražských zlatníků, ani v ní alchymisté nevyráběli zlato. S dobou Rudolfa II. ale souvisí.
Na konci 16. století požádali hradní střelci císaře o svolení, aby mohli zazdít oblouky v hradní zdi a zřídit si v nich pro sebe miniaturní pokojíky. Císař tuto zvláštní výstavbu povolil a „červení střelci“, jak se těm hradním podle stejnokrojů přezdívalo, si je sami vystavěli.
Malinké obytné výklenky se pozdějšími hrázděnými nástavbami proměnily v malé domečky. Původní velikost dnes dokládá jen domek číslo 13, který je oním původním pokojíčkem, vestavěným do hradebního oblouku.
Domečky měly původní majitele až do 2. světové války, po ní je prezidentská kancelář vykoupila. V 50. letech minulého století prošla Zlatá ulička rekonstrukcí pod vedením slavného architekta Pavla Janáka, úpravu a barvy fasád tehdy navrhoval malíř Jiří Trnka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
