Dobrovolníci chtějí na nebovidské tvrzi zahájit obnovu renesančních sgraffit

Záchrana tvrze v Nebovidech přišla kdysi na poslední chvíli. Existoval už totiž demoliční výměr na její zbourání. Těsně předtím se ale, v roce 2001, částečně i z iniciativy místního rodáka, stala kulturní památkou. Zdevastovaný objekt, kde sídlilo před revolucí JZD, tak zůstal obci, která ho původně chtěla prodat.

8 fotografií

Obec ho teď pronajímá spolku za symbolické nájemné. Přístupný je areál vždycky v létě, kdy tu spolek provozuje letní kino, a to pro dospělé – na nádvoří, i pro děti – ve špejcharu. Z promítání se tu stala příležitost potkat se u piva nebo vína se sousedy, pomalu tak tvrz začíná v obci – alespoň v létě – plnit funkci komunitního centra.

Další z pravidelných akcí jsou Vánoce na tvrzi. Připomínají se tu staré zvyky, lidé si můžou nakoupit na jarmarku nebo se jen tak zahřát něčím dobrým, jak říká členka spolku Lucie Doušová. Program je tu i pro děti. „Máme tu několik funkčních dílen. Třeba svíčkárnu, kde si můžou děti vyrobit vlastní svíčku. Dále apatyku, kde si zájemci namíchají vlastní čaj proti nachlazení. V kovárně si pak vyrobí hřebík.“ Všechny výnosy z akcí plynou na opravy budov.

Spolek Nebovidská tvrz pečuje o tvrz sedm let. Zatím se povedla oprava střechy špejcharu a vstupní brána. Druhým rokem řemeslníci obnovují okna, práce budou pokračovat i příští rok. To by dobrovolníci rádi zároveň zahájili záchranu posledních zbytků renesanční výzdoby, takzvaných sgraffit. Na tvrzi existují dva typy sgraffit – psaníčková a unikátní červená s kobercovým vzorem. Spolek proto plánuje zadat restaurátorský průzkum. Jestli návštěvníci opravené sgraffiti uvidí, bude záležet na tom, kdy a kolik peněz se na obnovu povede sehnat.

Při vstupu do tvrze nás přivítala Lucie Doušová|foto: Kateřina Havránková

Hotové je taky už zábradlí ve středověkém sklepení tak, aby se do něj mohli podívat návštěvníci. Vzniká tam i expozice. „Ve sklepě byly tři kontejnery navážky, část odpadu z obce, než ho začali v 90. letech organizovaně odvážet, končila tady,“ popisuje Lucie Doušová. Nahoru odpad vyvezli už členové spolku. Nejnižší místo ve sklepě je 7 metrů pod povrchem. Dohromady jsou sklepy dlouhé 40 metrů. „Ten sklep je teď přesně tak, jak byl vyrubán. Na stropě můžeme vidět pískovec a drobné zapadané valouny – včetně lastur. Jsme vlastně na dně druhohorního moře,“ ukazuje člen spolku Jan Moták.

První zmínka o tvrzi pochází z 15. století, je tak pravděpodobné, že ji postavili v druhé polovině 14. století. Sídlila v ní nižší kutnohorská šlechta. Za renesance byla přestavěna na zámeček. Tehdy měla stavba tři křídla, během baroka pak přibyla konírna, která teď slouží jako multifunkční prostor – například v ní už byl rockový večer nebo výtvarná výstava.