Jablka s vadami na kráse. Která nekonzumovat?

Skladujete jablka? Pak dobře víte, že pokud ve sklepě leží delší dobu, některá už nejsou v dobré kondici. Která jablka s vadami na kráse lze ještě vykrojit a sníst, a která určitě vyhodit? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„I v dobrém sklepě určitá část sklizně odejde, shnije. Zejména tam, kde se před sklizní nepoužívají přípravky, které by likvidovaly houbové choroby, způsobující skládkové hniloby. Existují přípravky, které tomu brání. A není to jen konvenční chemie, už jsou na trhu i takové, které patří do skupiny eko, bio. Hovořili jsme o tom začátkem září, ale tehdy málokdo věřil, že se mu jablka obalí černěmi, že do nich ‚naleze‘ spousta hnilob. Protože jsme vesměs nepoučení, a také dost často nepoučitelní, ovoce se nám ve sklepě kazí. Co s ním?

Drobné tečky bez problémů vykrojíme, černá jablka houbičkou vcelku snadno omyjeme, zbavíme je povrchového povlaku. Pokud se ale na jablku objeví větší hnilobná ložiska, raději už ovoce nejezte. Obsahuje produkty, které houbové choroby při zpracovávání hmoty vytvářejí. Jedněmi z nich jsou aflatoxiny.

Říká se, že jedno shnilé jablko v deseti kilogramech zdravých zvýší obsah aflatoxinů nad limitní hranici normy. Pokud sníte 3 jablka, která byla z jedné 1/5 shnilá, přesto, že jste je pečlivě vykrájeli, dostanou vaše játra pořádně zabrat.

Pozor také na toxin patulin, který produkují některé druhy plísní Penicillium, Aspergillus a Byssochlamys rostoucí na ovoci, například na jablkách.“

Patulin vykazuje širokospektrální antibiotické vlastnosti, a proto se ověřovalo jeho možné využití k léčbě. V pokusech na myších se však zjistilo, že dráždí trávicí trakt (způsoboval překrvení a krvácení, tvorbu vředů), prokázaly se i jeho karcinogenní účinky.

Nejdůležitějším zdrojem patulinu pro člověka jsou jablka a jablečná šťáva získaná přímým lisováním jablek. Hlavní riziko vzniká, pokud se k výrobě ovocných šťáv nebo jiných výrobků z ovoce použije ne zcela zdravé ovoce.

Spustit audio