Jak odstranit mechy a lišejníky z ovocných stromů a keřů
Lišejník je symbiotické společenství houby a řasy či sinice. Lišejníky, společně s mechy a řasami, často obrůstají stromy a keře v našich zahradách. Proč se tak děje, zda škodí stromům a jak se jich zbavit, na to odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Díky tomu, jak se zlepšuje životní prostředí, a také proto, že stromům a keřům věnujeme čím dál tím méně péče, obrůstají výše zmíněným. Mechy a lišejníky jim škodí jen nechtíc. V porostu se mohou ukrývat škůdci a množit choroby, které pak napadají strom, listy, plody nebo dřevo.
Proto bychom se měli snažit například lišejníky korigovat. Prvním způsobem, jak je potlačit, je pravidelný řez dřevin. Světlá koruna, dobře prosychající, přístupná slunci, strom, který má v koruně převahu mladších větví (dávají navíc kvalitnější ovoce), lišejníkům nepřeje. Stejně tak u keřů rybízu, kde necháváme maximálně čtyři roky staré pruty, nárůst lišejníků nepozorujeme. A když občas stromy či keře v zimě ošetříme měďnatým přípravkem, tvořící se lišejníky zahubíme. Časem samy opadají. Nebo je odstraníme mechanicky.
Kartáč, škrabka, vapka
Když už máme stromy plné lišejníků, uděláme si pracovní odpoledne a pustíme se do jejich mechanického odstraňování. Potřebujeme drátěný kartáč a plachtu. Tu natáhneme pod strom a drsnou borku s lišejníky, mechy, řasami ze stromu sdíráme. Pokud se nám nebude kartáč zdát vhodný, najdeme na internetu nebo v obchodech pro hobby a zahradu různé škrabky na kůru. S těmi to po zácviku jde lépe. Vše, co odřeme, nasypeme z plachty do ohně.
Motoristé a uživatelé tlakových myček, takzvaných vapek, přišli na to, že tento přístroj a silný proud vody lze velmi dobře použít také na vyčištění kmene a větví stromů a keřů. Navíc se do poslední dávky vody dá přidat přípravek na desinfekci obsahující měď, který nejenže poněkud omezuje a ničí spory hub na stromě a pod ním, také brání rychlému návratu mechů, lišejníků, řas na kmen a větve.
Nezapomeňte natřít!
Stromy zbavené borky jsou holé, málo odolné vůči působení únorového a březnového slunce. To dokáže kůru zahřát třeba na 40 stupňů. Po teplém a slunném dni přijde mrazivá noc, která může kůru roztrhnout, vytvořit mrazovou desku nebo trhlinu.
Aby se to nedělo, kmeny a očištěné větve natíráme vápnem nebo latexem. Vápno je lepší, když postupně opadává, slouží stromu jako živina.“
Další zajímavé rady si poslechněte v reportáži.
Související
-
Nebaví vás lenošit? I v zimním období si práci na zahradě najdete
I přesto, že je venku nevlídno, vám se možná stýská po práci na zahradě. I touto dobou se můžete do lecčeho pustit. Třeba v ovocném sadu.
-
Přemýšlíte o nových ovocných stromech do zahrady? Vybírejte podle toho, jaký budou mít tvar
Jaký tvar bude mít a jak bude vysoký, na to bychom při výběru, nakupování a vysazování ovocných stromů do zahrady měli myslet. Dobré je poradit se s odborníkem.
-
Překvapivé dotazy posluchačů a historka z natáčení
Mám hnůj od holubů a slepic, není to závadné? Mandelinky bramborové se prý dají hubit krůtami, je to pravda? Proč psi vyhrabávají díry do trávníku?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
