Přemýšlíte o nových ovocných stromech do zahrady? Vybírejte podle toho, jaký budou mít tvar a do jaké výšky narostou

25. listopad 2022

Sloupcový, sloupový, vřeteno, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen. Nejen na to, jak bude ovoce chutnat, jestli se odrůda hodí do naší nadmořské výšky, ale taky jaký tvar bude mít a jak bude vysoký, na to bychom při výběru, nakupování a vysazování ovocných stromů do zahrady měli myslet. Dobré je poradit se s odborníkem a budoucí vzhled zahrady si třeba nakreslit. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Pořád se potýkáme s názvoslovím a následným nepochopením určitých výrazů. Například sloupcovitý (sloupcový) a sloupovitý (sloupový) tvar. Sloupcové jsou jen některé odrůdy jabloní. Mají malé vzdálenosti mezi pupeny na větvičkách, tvoří jen velmi krátké nebo krátké větve s hustým obrostem, zůstávají štíhlé i bez řezu, bez stříhání.

Sloupové stromy jsou výpěstky všech ostatních stromů, tedy hrušní, slivoní, broskvoní, meruněk, třešní i višní, které jsou štěpované na slabě rostoucí podnože. Během růstu se musí upravovat, aby byly úzké, sloupovité. Dříve se dělaly svislé kordony, dnes sloupovité tvary. Tvar nevznikne sám od sebe, je výsledkem práce člověka, sadaře.

Spurtypy jsou odrůdy, které rostou méně než původní odrůdy, mají na větvích pupeny (očka) blíže, než je u odrůdy běžné. Stromky spurtypů rostou kompaktněji a plodí podobně jako strom, na kterém se tato mutace objevila.

Vřeteno nebo vřetenovitý zákrsek je strom, který má tvar podobný jehličnanům. Spodní větve jsou nejdelší, další patra se postupně zkracují. Vřetena netvoří výrazně silné větve, nemají vlastně žádný základ koruny, větve i v pořadí nad sebou jsou podobné síly, jen jsou kratší. Řežou se podstatně méně než kmenné tvary, při zmlazování se bez problému zakracují větve rostoucí nejníže na kmínku.

Třešeň vysokokmen

Kmenné tvary, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen, se pěstují a řežou tak, aby měly třeba tři či čtyři nejspodnější větve nejsilnější, a ty tvořily pravidelný a trvalý základ koruny, ve které jsou i další patra. Obyčejně opět rovnoměrně rozmístěné větve, mívají menší počet (3 až 4). Jsou pevným základem, tvaruje se obrost na nich. To, že bude ze stromku čtvrtkmen nebo vysokokmen, je dáno školkařem či sadařem.

Pokud jsou spodní větve stromku 60 – 70 cm nad zemí, je to zákrsek, když okolo 90 cm pak čtvrtkmen, při 120 cm je to polokmen. Koruna výše než 150 (180 cm) je u vysokokmenů. Jak bude koruna velká, určuje jednak podnož a hlavně sadař. Neřezaný zákrsek může klidně narůst do pěti metrů, na sklizeň budeme potřebovat štafle, tvarovaný čtvrtkmen můžeme sklízet ze země, maximálně ze židle.

Pokud jde o korunu, bývá častěji průběžná, což je vidět na tom, že kmen roste víceméně kolmo na zem do výšky. Z něho po určitých vzdálenostech rostou větve. Ten, kdo zakládá korunu kotlovitou, nechá jen větve spodního patra a terminál vyřízne. Koruna je světlejší, takový řez se hodí do vyšších poloh, pro broskvoně, meruňky, jabloně a hrušně výrazně zimní.“

Další tipy si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související