Jak v zahradě zužitkovat vánoční stromek

„Okolo popelnic se kupí vánoční stromky. Je to ideální zdroj větviček na ochranu stálezelených dřevin proti časnému jarnímu sluníčku. Stín nedovolí, aby se listy nebo jehličky více zahřály, začaly intenzivně dýchat a ztrácet vodu, vadnout. Takové vadnutí, zejména u na podzim vysazených rododendronů, smrčků, bobkovišní, libavek, brslenů a mnohých dalších stálezelených dřevin, může být smrtelné. Zejména pokud jsme je opakovaně nezalévali. A když okolo nich navíc zamrzne zem. To si pak říkáme, že dřeviny zmrzly. Ale ony vlastně uschly. Pokud to jde (nemrzne), zalijeme je, odhrneme mulč z listí, substrátu, kompostu, a na mulč ještě přidáme nějaké větvičky, třeba z jedle. Další větve poskládáme z jihu a západu na nadzemní část keřů.

Když jsem se oženil, jezdili jsme se ženou na skládku stromečků z jiného důvodu. Včas jsme si neobjednali uhlí a došla zásoba, kterou měl původní majitel bytu ve sklepě. Tak jsme si dělali zásobu topení z kmínků. Měli jsme nárok jen na dva metráky hnědého uhlí na týden (evidováno, vydáváno vždy v pátek), oheň jsme tedy po jeho rozhoření v kamnech přikrmovali stromečky.

A jsme u popela. Máme-li kde vánoční stromky spálit, popel rozhodíme pod ovocné stromy, na záhony, třeba mezi jahody, na zryté plochy pro zeleninu, můžeme ho dát do kompostu. Popel je docela solidní hnojivo, zdroj fosforu, draslíku a zejména vápníku. Popel z uhlí nebo briket raději ne, jedině že byste ho dali pod okrasné stromky či do trvalkových záhonů.“