Kde se vzal beránek jako velikonoční symbol a jak se zdobil?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Upečený beránek
0:00
/
0:00

Velikonoce, oslavy jara a nejvýznamnější křesťanské svátky jsou plné tradic a symbolů. Jedním z nich je velikonoční beránek. Kde hledat jeho původ jako symbol Velikonoc? 

„Musíme jít až někam 1200 let před náš letopočet, kam se obvykle datuje odchod Židů z Egypta, pod vedením Mojžíšovým. A vzpomenout na poslední egyptskou ránu (10 ran, seslaných na Egypt Hospodinem, mělo donutit faraona k propuštění izraelského lidu, pozn. red.). Na pobití všeho prvorozeného v Egyptě, na to, že Židé byli pominuti, anděl zhoubce přešel jejich stavení díky tomu, že byla označena krví beránka. Beránek byl v rodinách Židů zabit jakoby náhradou za prvorozence, kteří nebyli usmrceni," vypráví historik Lukáš Snopek z Regionálního muzea Mělník.

Beránek z másla může současným dětem připomínat žirafu

Do naší kultury přešel symbol beránka díky křesťanství. Podle biblických historiků, kteří se zabývají rozhodujícími chvílemi závěru Ježíšova pozemského života, to vypadá tak, že Ježíš umíral na kříži právě ve chvíli, kdy se podle obvyklého pořadu v chrámu, na nejposvátnějším místě Jeruzaléma, zabíjeli velikonoční beránci. Tam je tedy přímá paralela mezi beránkem z Mojžíšových časů a Ježíšem jako definitivním beránkem, který něco podstatného koná pro lidi, pro lidstvo.

Křesťané přešli do takové symbolické roviny, protože pro ně už byl beránek vlastně obětován před dvěma tisíci lety (Ježíš Nazaretský). Místo masa začali péct beránka z těsta.

Beránek zdobený praporcem

A jak se beránek zdobil? Měl bílou vizáž (pocukrovaný nebo politý polevou), před ním bývaly naskládané kraslice, pod ním první jarní dary přírody, něco zeleného, a do těsta se zapichoval praporec. „Ten beránka ztotožňuje se zmrtvýchvstalým Kristem. V tradici křesťanského zobrazování to bývá obvykle tak, že Ježíš vystupuje z hrobu a má v ruce praporec s červeným křížem. Zdobení beránka praporcem už je dnes pravděpodobně zapomenuté,“ říká historik Snopek.

Dřevěné formy na beránky z másla

Velikonoce přicházejí po delší době příprav, po 40 dnech velkého půstu (od Popeleční středy do Bílé soboty). Obvykle v neděli ráno si lidé beránka a další pokrmy přinesli do kostela. Pokrmy byly požehnány a rozděleny, něco dali na pole, něco zvířatům. Lidé žili v neustálém napětí, co bude, jaký bude zemědělský rok, tak se snažili různými způsoby zajistit nebo vyprosit si zdar.

V domácnosti se beránek stal středem velikonočně přizdobeného stolu. Porcoval se odzadu, aby si udržel do poslední chvíle důstojnou formu. Nebyl to jen symbol jara, ale také spasitele.

Formy na beránka

Velké formy mívali na faře nebo na statku, malé jsou na zbytek těsta

Majitelkou největší sbírky forem na pečené beránky u nás je Jaroslava Holinová z Libiše na Mělnicku. Její sbírka má kromě zápisu v české knize rekordů i dvě ocenění Klubu sběratelů kuriozit. Forem má asi 400.

V její sbírce najdete kameninové, litinové, plechové nebo i silikonové formy. Liší se velikostí i způsobem pečení. Někdy se beránek pekl ležící, jindy stojící hlavou dolů. Kdysi nemívala formu na beránka každá rodina. Bývalo zvykem, že na farách nebo na statcích se peklo pro větší skupiny lidí, to vyžadovalo i větší formy. Kromě pečicích forem se dělávaly také formy dřevěné, které sloužily k výrobě beránků z másla.