Milovala jsem hokej. Utíkala jsem z tanečních sledovat zápasy, říká rodačka z Kladna Ilona Svobodová
Herečka Ilona Svobodová se narodila v Kladně. Po základní škole chtěla jít na gymnázium, ale špatný kádrový profil jí studium neumožnil. Dědeček byl totiž vysoce postaveným pracovníkem v kladenské Poldovce. A tak se nakonec přihlásila na pražskou konzervatoř, kam ji vzali. Na kladenské dětství a dospívání proto vzpomíná s trochu rozporuplnými pocity. Na kladenský hokej ovšem nedá dopustit. I to prozradila Pavlu Vítkovi v pořadu Tady to znám.
Už jako dítě byla Ilona Svobodová velice aktivní. Chodila do všech možných uměleckých kroužků: dramatického i výtvarného, hrála na klavír, zpívala a tančila. Také se věnovala gymnastice. To všechno později zúročila na konzervatoři.
Malou Ilonu vychovávali dědeček s babičkou. „Děda se mi neustále věnoval. Naučil mě několik základních věcí: lásku k jazykům, zároveň mě naučil pít víno a hrát mariáš, což jsou všechno věci zcela nezbytné pro život,“ směje se Ilona Svobodová.
Kromě toho byl ale její dědeček i velkým milovníkem hokeje. „Takže já jsem měla i svoji permanentku na zápasy. A tehdy byla doba, kdy to Kladno fakt válelo. Byli tam Nový, Novák, Sýkora, Pospíšil, Kaberle. A já jsem vždycky strašně moc prosila, abych místo do tanečních mohla jít na hokej, na ligu,“ dodává kladenská rodačka.
A protože byl její dědeček také zakladatelem skautingu, bylo její dětství plné i různých bobříků a výprav. „Děda pro mě dělal takové tajné výlety, při kterých jsem měla různě poschovávané úkoly pod kameny. A v zimě mě učil odlévat stopy ve sněhu,“ vzpomíná herečka.
V okolí Kladna bylo tehdy hodně lesů, a tak chodili často i na houby a také na výlety. „Blízko Kladna je Kožova hora s rozhlednou. Cestou mě děda učil poznávat stromy. A pak je nedaleko Kladna Přírodní rezervace Záplavy, kde je – jak už název napovídá - zatopené údolí. Tam se jezdívalo v létě koupat a v zimě, když to zamrzlo, tak jsem se tam učila bruslit,“ říká Ilona Svobodová.
Nejoblíbenějším místem v Kladně pro ni ale byla velká zahrada. „Bydleli jsme blízko Bachrovny (Vila Bachrovna - památkově chráněná bývalá vila ředitelů Pražské železářské společnosti, v letech 1975 až 2006 v ní bylo muzeum Poldi – pozn.red.) a k té přiléhaly zahrady těch kapitalistických zbohatlíků. Tehdy už neplnily svoji funkci, byly zpustlé, ale měly plno tajných altánů a starých soch a různých nevyužitých bazénků. Tam jsem si připadala jako člen Rychlých šípů,“ usmívá se herečka.
Jak své rodné Kladno vidí dnes, kde všude v současné době coby herečky na volné noze hraje a proč miluje dabing i výuku na pražské konzervatoři, to se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
