Naražení pivního soudku je hračka. Původní štěně, to byl tvrdší oříšek

Už dobrých 30 let se pivo prodává v keg sudech. Pokud je kupujete opakovaně, vyplatí se pořídit si domů také výčepní zařízení. To zahrnuje i chlazení a narážeč. Jeho obsluha není nijak náročná, postupujete podle návodu.

„Samo naražení sudu je jednoduché. Buď máte narážecí hlavu bajonet, nebo žehličku. Odstraníte ochranný plast. Bajonet nasadíte shora, kousek pootočíte a ručičkou cvaknete dolů. U žehličky je to ještě snazší, jenom ji ze strany nasunete a páčku zacvaknete,“ vysvětluje František Strnad, majitel pivovaru Belveder v Železné Rudě. V současné době tedy k naražení pivního soudku nepotřebujete předchozí zkušenost, zvláštní zručnost ani velkou sílu.

Keg sudy – vratné sudy na skladování nápojů, používané od r. 1964 ve Velké Británii, odkud se rozšířily do dalších zemí. Českému trhu do 60. let vládly pivní sudy dřevěné, nahradily je sudy hliníkové. Až během 90. let pivovary vyměnily hliník za nerezavějící ocel a postupně zavedly keg sudy.

Do začátku 90. let byl proces naražení sudu mnohem složitější. „Do uzávěru sudu jste museli vložit ventil a do něj vrazit trubku napojenou na pivní vedení, říkalo se jí jehla. Ta tam nijak nedržela, takže jste ji tam museli opravdu silou prorazit a hned utáhnout, aby nevylítla tlakem piva ze sudu,“ připomíná Martin Havlík, učitel odborných předmětů hotelové školy v Plzni na Borech a šéfkuchař Gourmet Clubu Bezejmenná. „Šups, ulítlo vám to a bohužel vás to pěkně vysprchovalo. Zažil jsem to na vlastní kůži, kolikrát jsem se musel jít převléct,“ směje se pivovarník František Strnad.

Proč se malému soudku piva říká štěně?

„Dneska se nejmenšímu soudku lidově říká popelník nebo popelníček, obvykle je na 15 l, ale jsou i další velikosti. Dřívější hliníkové štěně mívalo na Plzeňsku tradičně 30 l, tedy 60 piv. Jinak se dělaly 25litrové sudy. Pak byly půlky, na 50 l, a hekťáky, na 100 l, což je 200 piv. Tahat to do sklepů musela být docela fuška,“ konstatuje s obdivem v hlase plzeňský šéfkuchař Martin Havlík.

A kde se vzal název štěně pro soudek s pivem? Marně byste hledali přímou souvislost s živočišnou říší. Původní pojmenování bylo čtvrtně nebo štvrtně, protože šlo o čtvrt hektolitru piva. Ale zkuste to vyslovit. Přes jazyk to jde ztuha i za střízliva, a představte si, že už máte trochu upito. Tak nějak ze slova štvrtně vzniklo štěně. Je to i vtipné zkomolení, malý soudek přece vypadá tak trochu jako mládě velkého pivního sudu, ne?