Nové majitele zámku v Osečanech čeká oprava střechy

23. září 2019

Za 2. světové války tam bylo cvičiště SS, proto museli obyvatelé Osečan své domovy opustit. Zámek, ve kterém plánovali lékaři vybudovat plicní sanatorium, tak osiřel. Po válce sloužil jako sklad zdravotních potřeb. I proto se dochoval v relativně dobrém stavu.

„Paradoxně víc zámek utrpěl až po revoluci, a to kvůli složitým rodinným a majetkovým vztahům mezi dědici,“ popisuje jeden ze spolumajitelů zámku, někdejší šéf Strany zelených Matěj Stropnický. S partnerem Danem Krejčíkem koupili osečanský zámek v létě roku 2018. Navzdory tomu, že nebyl ve stavu v něm bydlet, se do něj po několika zkušebních měsících nastěhovali. O půl roku později už ho otevřeli návštěvníkům. Zájemce o prohlídky v něm provázejí sami.

Noví vlastníci utekli z města a z pohodlí, jak sami říkají. Navíc podle slov Matěje Stropnického chtěli udělat něco prospěšného. „Ten zámek neopravujeme jen pro sebe. Chceme, aby sloužil veřejnosti, začali jsme tady pořádat třeba divadelní představení. Dokážu si představit, že tu časem mohou být slavnostní zasedání místního zastupitelstva nebo svatby. Chceme ten starý dům prostě zachránit. Dochoval se totiž v určité autentičnosti, a to i z venku. Myslím tu barokní scenérii. Všimněte si, že tady není žádný komín, panelák, satelitní městečko… takhle nějak to tu vypadalo před 300 lety, když ten zámek postavili.“

Oba majitelé si ale chtěli taky vyzkoušet život na vesnici, a to nejen prostřednictvím běžného chalupaření. Na vlastní kůži jej pocítili hned s nástupem zimy, kdy teplota v zámeckých místnostech klesala skoro k nule. „Když jsme přežili tuhle první zimu, tak tu snad už vydržíme,“ usmívá se Matěj Stropnický. „Přežívali“ v jedné místnosti, kam instalovali kachlová kamna, ve kterých topili. Místnost má ale 60 metrů čtverečních, takže vytopit prakticky nešla. „V okolí kamen, dejme tomu na šesti metrech čtverečních, bylo po třech hodinách topení asi 10 stupňů. V noci ale kamna vychladla a ráno jste se probouzeli doslova do ledové kry,“ vzpomíná Stropnický.

Jedna z prvních věcí, do které se noví vlastníci pustili, byly práce na opravě kaple svaté Anny. Rod Bubnů z Litic vybudováním kaple dokončil v roce 1733 přestavbu zámku z renesanční podoby na barokní. V havarijním stavu je sochařská výzdoba kaple, vlastníci ale chystají i obnovu fresek nebo varhan. Právě na varhany sem jezdíval hrát skladatel Josef Suk, který se narodil v nedalekých Křečovicích. V kapli upoutá návštěvníky monumentální barokní oltář. „Je až naddimenzovaný – a je to tím, že sem vlastně nepatří. Přivezli ho po 2. světové válce z jedné obce na Sokolovsku,“ uvádí Matěj Stropnický, který si spolu s partnerem snaží zjistit o historii památky co nejvíc.

Zámek v Osečanech

V plném proudu jsou taky práce v parku, který teď vypadá spíš jako houština. Sedmihektarový, barokně komponovaný park založili zámečtí páni v 2. polovině v 18. století. Strukturu mu dávají terasy protkané schodišti a různé stavbičky. Za minulý rok se majitelům povedlo odstranit náletové dřeviny z prvních tří teras, čímž stavbu aspoň částečně odkryli slunci. Na rytinách z 19. století je z dálky stavba vidět až po přízemí. V tuto chvíli lze spatřit jen 2. patro a výše.

Zámek, jemuž předcházela gotická tvrz, není výrazně poškozený, minimálně statika je v pořádku. „Dochovaly se podlahy, stropy, dřevěná futra. Nebude potřeba měnit krov, čeká nás ale komplexní oprava střechy, což bude opravdu velká investice. Na to šetříme,“ popisuje Matěj Stropnický.

O peníze na jednotlivé opravy se majitelé snaží žádat v různých dotačních titulech. Povedlo se tak například získat příspěvek na obnovu vchodu do parku z nádvoří, který byl zazděný a kvůli břečťanu nebyl vůbec vidět. Za vchodem pak majitelé objevili polorozpadlé žulové schodiště vedoucí do parku. Termíny prohlídek pro zájemce jsou na webu

www.zamekbude.cz, vlastníci s nimi letos počítají o víkendech do konce října. Výtěžek z kulturního programu i prohlídek jde na obnovu zámku i přilehlého parku.

Spustit audio