První kulový plynojem u nás fungoval jen 13 let. Dnes v Praze slouží leteckému výzkumu
Na vrcholu kopce nad Palmovkou leží stříbrná koule o průměru 20 metrů. Je to bývalý libeňský plynojem. Během Pražského povstání dostal zásah. Naštěstí už v té době nebyl naplněn. V současnosti plynojem využívá Výzkumný a zkušební letecký ústav.
Konstrukci prvního československého kulového plynojemu mělo na starosti Vítkovické horní a hutní těžařstvo. Vznikl v roce 1932 a strojně ho vybavila firma Českomoravská Kolben-Daněk. Základní výhodou plynojemů tohoto typu bylo, že plyn se v nich mohl uskladňovat pod relativně vysokým tlakem. Což výrazně navýšilo kapacitu při malém zastavěném prostoru.
Svému účelu sloužil kulový tlakový plynojem pouhých 13 let. V závěru druhé světové války byla už téměř vypuštěná koule poškozena několika průstřely. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Po opravě se plynojem už ke svému původnímu účelu nevrátil. V roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.
Objekt zájmu pro umělce
Jako jediná stavba na holém návrší plnil plynojem nejen svou funkci, ale přitahoval i zraky umělců. Na obrazech, kresbách a grafických listech ho zachytili malíři i výtvarníci (Josef Šíma, Cyril Bouda, Jan Konůpek…), byl často fotografován (Miroslav Hák, Josef Sudek, Václav Chochola…). Objevil se dokonce v literatuře, v poezii, Josef Škvorecký napsal Blues libeňského plynojemu. Asi nepřekvapí, že upoutal také nedaleko žijícího Bohumila Hrabala a je zmiňován v jedné kramářské písni Vlasty Buriana.
Koule, jak jí důvěrně říkají zaměstnanci VZLÚ, má po relativně krátké plynárenské kariéře za sebou už desítky let ve službách leteckého a průmyslového výzkumu. Výzkumný ústav přeměnil původní přetlakovou nádobu na podtlakovou nádrž pro aerodynamický tunel. Je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění. Tomáš Jelínek z VZLÚ říká: „Není důležitý tvar koule, důležité jé, že to musí být nějaký uzavřený prostor, který snese vysoký podtlak.“
Libeňský plynojem byl roku 2006 vyhlášen kulturní památkou a rok nato poprvé zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Fico podstoupil další operaci. Lékaři odebrali nekrotickou tkáň, která zůstala po střelném zranění
-
Odstranění sovětských pomníků jako rehabilitace nacismu? Rusko vydalo zatykač na 177 politiků z EU
-
V demokracii máme právo na hloupost, míní Kartous. Dezinformace ale posouvají debatu mimo realitu
-
‚Nejde o žádnou srandu.‘ Slovenská policie řeší desítky případů šíření nenávisti po atentátu na Fica