Stezka Svatojánské proudy vede nad vodní hladinou. Nabízí krásné přírodní scenérie i osadu Ztracenku
Stezka Svatojánské proudy nabízí úžasnou romantickou procházku s trochou adrenalinu. Vede podél řeky Vltavy mezi Slapskou a Štěchovickou přehradou. Cestu lemuje krásná divoká příroda, užít si můžete romantické výhledy na řeku a také se zastavit ve slavné trampské osadě jménem Ztracenka. Stezkou nás provedl Zdeněk Jirásek z Klubu českých turistů.
Svatojánské proudy kdysi bývaly nebezpečným úsekem Vltavy, který ztrpčoval život zejména vorařům. „Bývala tam obrovská skála Sedlo, která zabírala skoro celé řečiště, jenom u pravého břehu byla malá průrva, do které se voraři museli těmi vory trefit. A když byla ještě navíc velká voda, tak to byl opravdu velký problém,“ vypráví Zdeněk Jirásek. Další podobně problematické místo bylo na tak zvaném Dolejším slapu, kde čněl veliký balvan jménem Kubíček.
Protože šlo o skutečně nebezpečné místo, byla v roce 1722 po blahoslavení Jana Nepomuckého vedle skály Sedlo umístěna jeho socha jako patrona plavců. „Když vplouvali do toho nebezpečného místa, tak se k němu modlili. Proto se jim říká Svatojánské proudy. Dřív se nazývaly Vltavské, Štěchovické nebo prostě jenom Proudy.“
Právě tady vznikla první trasa vyznačená Klubem českých turistů a pásovým značením. Spojila Štěchovice s Hořejším slapem ve Svatojánských proudech. Tak, aby se k nevšední podívané turisté dostali co nejrychleji. Potom se ale začala stavět Štěchovická přehrada a její voda Svatojánské proudy zaplavila. Současná cesta, která tudy vede, vznikla při stavbě přehrady jako inspekční stezka. S původní trasou má společný jenom velice krátký úsek.
Stezka pouze pro pěší turisty
Na stezku vedoucí podél někdejších Svatojánských proudů se dnes můžete vydat buď ze Štěchovic po modré turistické značce, která se před osadou Fáberka mění na zelenou a vede až do Třebenic. Anebo se můžeme vypravit opačným směrem, dojet autobusem nebo autem do Třebenic a potom jít po proudu řeky do Štěchovic.
„Je to krásná cesta, ale pohodlná procházka to rozhodně není. Jsou tam příkré výstupy na skály, místy kamenitý terén a je to poměrně úzká stezka, takže pro někoho, kdo trpí závratěmi, to není,“ popisuje Zdeněk Jirásek. Z toho je zřejmé, že stezka je určená pouze pro pěší.
Cestou narazíte také na dva tunely proražené do skály. Ty vznikly při budování zmíněné inspekční stezky. Na protějším břehu řeky se přímo z vodní hladiny zdvíhají vysoké skály, na jejichž vrcholcích byste našli vyhlášené vyhlídky na Vltavu – Smetanovu vyhlídku a vyhlídku Máj.
Osada Ztracené naděje
Jedním z nejzajímavějších míst na stezce Svatojánské proudy je slavná trampská osada Ztracenka. „Je považovaná za oficiální začátek trampingu. Vznikla v roce 1918, hned po první světové válce. Divocí skauti, jak se jim tehdy říkalo, založili pod Mravenčí skálou osadu a začali si říkat Tábor řvavých. Ale po roce, pod dojmem němého filmu Červené eso, ve kterém byl zlatokopecký tábor pojmenovaný Ztracená naděje, si dali nový název, později zkrácený na Ztracenku,“ vysvětluje turista.
I osada Ztracenka ale musela ustoupit Štěchovické přehradě. „Ztracenkáři měli smůlu. Už někdy v roce 1922 museli opustit svoje původní místo na osadě, protože vlastník, Strahovský klášter, je tam nechtěl. A tak se posunuli o kousek dál a vybudovali tu osadu znovu. Jenomže pak začala stavba přehrady a oni tu svoji úžasnou osadu museli posunout výš, protože vodní hladina stoupla o dobrých dvacet metrů,“ dodává Zdeněk Jirásek.
Ztracenku na břehu Štěchovické přehrady najdete i dnes. Je sice modernější, než kdysi, ale má stále svoji neopakovatelnou romantickou atmosféru.
Co dalšího zajímavého vás na Naučné stezce Svatojánské proudy čeká a kam se od ní můžete vydat na další výlety, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
