Tým archeoložky Kateřiny Blažkové objevil archeologický nález století

9 fotografií

Kateřina Blažková působí jako archeoložka v Muzeu TGM Rakovník už jednadvacátým rokem. K dvacetiletému výročí jí „štěstěna“ nadělila mimořádný dárek. Jejímu týmu se podařilo najít významný poklad z 5. století.

Osud ale v jejím životě zamíchal kartami už v době studií. Původně jí totiž zajímala historie umění a středověk. Právě Rakovnicko je z hlediska lokace množství středověkých tvrzí a hradů doslova ideální.

Náhodou ale v roce 1998 šla kolem nástěnky právě ve chvíli, kdy se na ní objevila informace, že se na univerzitě v Plzni nově otevírá katedra archeologie. Rozhodla se, že se přihlásí. Správně totiž odhadla, že se i v rámci archeologie bude období středověku intenzívně věnovat. Byla to dobrá volba. Katedra se otevírala, uplatňovaly se nové a moderní výukové postupy a v malém studentském kolektivu získala četná profesní přátelství na celý život.

Osud rozhodl. Místo historie umění archeologie

Už během studií v Plzni docházela do rakovnického muzea pro různé studijní materiály. Šikovné studentky si všiml tehdejší ředitel, a protože v Rakovníku tehdy místo archeologa ještě nebylo, nabídl jí, aby ho nově založila.

Jejíma rukama prošlo už mnoho nálezů. Ostatně Rakovnicko je z archeologického hlediska jedna z nejzajímavějších oblastí. Tak jako většina archeologů i ona při každém nálezu cítí především zodpovědnost. Někdy ale emoce postihnou i zkušenou archeoložku.

Čtěte také

Na Rakovnicku byl nalezen 1500 let starý zlatý poklad nevyčíslitelné hodnoty

Její tým v roce 2020 objevil první část mimořádného nálezu – honosný velký prsten a kus přezky z opasku. V tu chvíli již začala tušit, že se možná stává svědkem nálezu století. O to více se zaměřila pouze na profesionální přístup – zajistit a prozkoumat dané místo a učinit vše potřebné pro další důkladný průzkum okolí.

Nález století z doby stěhování národů

Když jí doc. PhDr. Jaroslav Jiřík, Ph.D., specialista na dobu stěhování národů, potvrdil, že se jedná o poklad z 5. století jedinečného významu, přemohly jí emoce. Uprostřed výzkumu okolí nálezu se jí roztřásly ruce i nohy a byla dojatá.

Ví, že je nutné výzkumu tohoto nálezu věnovat veškeré prostředky, které jsme schopni, a jeho výsledky široké veřejnosti prezentovat tak, aby o jedinečnosti nálezu byli všichni informováni. Nalezený poklad je totiž z neklidného závěrečného období pozdní antiky, v našem prostředí označovaném jako tzv. stěhování národů, a má srovnání s malým počtem srovnatelných nálezů tohoto typu v rámci celé Evropy.

Zlatý poklad nalezený na Rakovnicku|foto:Středočeský kraj - Krajský úřad

Dokazují, že i na našem území v 5. st. fungovaly podobně postavené aristokratické elity jako v Evropě, například ve Francké říši. Hodnotu objevu nesnižuje ani fakt, že honosné předměty – přezka a prsten – byly s největší pravděpodobností součástí uložení dobového lupu. Spolu s nedalekým o něco pozdějším objevem (2021) masivního pozlaceného stříbrného závěsu koňské ohlávky ze závěru 6. století na dohled od místa uložení šperků tvoří tyto doklady hmotné kultury nejvyšší aristokracie té doby naprostý unikát.

Když i zkušeného profesionála doběhnou emoce

Kateřina Blažková už měla v ruce mnoho zlatých archeologických nálezů. Tento jí ale skutečně ohromil a dojal zároveň. Na zlaté přezce se totiž jedná o dosud nejstarší užití českého granátu v historii šperkařství vůbec a spolu s prstenem je unikátní především svojí nebývale bohatou drahokamovou výzdobou.

Celý soubor obsahuje více než 150 gramů ryzího zlata, které je doplněno vedle množství broušených českých granátů a almandinů rovněž třemi kousky zeleného skla. Šperky byly vytvořené před více jak 1500 lety náročnou a pracnou technikou a svojí společenskou důležitostí jsou srovnatelné například se středověkými korunovačními klenoty.

Jedinečný poklad bude v Muzeu TGM Rakovník již brzy poprvé souborně představen v rámci připravované výstavy Záhada zlatých šperků.