Zabrání měděný drát u rajčat napadení plísní?

„Měděný drát nepomůže. A nepomůže ani to, když měděným drátkem propíchnete stonek a necháte ho tam. Tato rada se k mým uším také donesla. Dokonce se tímto způsobem může zvýšit obsah mědi v plodech do takové míry, kterou nepřipouští norma pro obsah těžkých kovů v produkci. Pokud jsou rajčata chráněná před deštěm, nezalévají se na list, nenapadá je obyčejně plíseň dřív, než přijde podzimní deštivé a mlhavé počasí. Měďnaté přípravky jsou vhodné k ošetření rajčat, ale jen do doby, než začnou plody dozrávat. Ošetření mědí ovlivňuje zrání, což se hodí například u keříkových rajčat, pěstovaných na kečup, protlak. Když je ošetříte jako růžové, dozraje jich pak najednou větší množství a sklidíte je prakticky nadvakrát.“

U rajčat květenství při výsadbě ven neotrháváme |foto: Ivan Dvořák

Zajímalo nás také, zda máme u rajčat a paprik otrhat první květy, abychom měli větší úrodu. Opět odpovídá Ivan Dvořák: „Otrhání květů u rajčat oddaluje první sklizně. Rajčata bez problémů rostou po přesazení, i když mají v nejnižším vijanu už tvořící se plody. První květy neotrhávejte. U paprik je to jinak. Tam vyštípnutí prvního květu či malinké papričky podpoří větvení rostliny, její lepší zakořenění. Sklizeň bude vyšší, na jednu stranu rostlina hojněji pokvete, na druhou bude mít dostatek kořenů, aby plody stačila vyživit.“

Třetí otázka se týká brambor: nať vyhání nahoru, je vysoká, čím to je? Ivan Dvořák: „Jednou z možností je, že jste hodně hnojili. Obyčejně bujněji rostou brambory, pod které byl dán koňský, drůbeží nebo králičí hnůj. Rostliny mají k dispozici větší množství dusíku, tedy rostou do natě. Důvodem může ovšem být i odrůda. Ne všechny odrůdy mají nať krátkou, pevnou. U nás se pěstují stovky odrůd, některé mají habitus keře mohutný, nať je více či méně poléhavá. Svým způsobem je dlouhá nať výhodou. Přikryje hrůbek, ten pomaleji vysychá a méně obrůstá plevelem. Tedy, když je pod natí dostatek brambor, je to odrůdou. Když je nať dlouhá, ale brambor málo, máte přehnojeno.“