Co dělat v lednu na zahradě? Třeba zužitkovat vánoční stromek
Brzy se rozloučíme se starým rokem a možná už začátkem ledna nás to potáhne na zahradu. Do čeho se pustit? Můžeme třeba očistit borku s mechy a lišejníky z ovocných stromů a pak je nabílit. Anebo využít vánoční stromek, který jsme už odstrojili a nevíme si s ním rady. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Okolo popelnic se kupí vánoční stromky. Je to ideální zdroj větviček na ochranu stálezelených dřevin proti časnému jarnímu sluníčku. Jakýsi polostan z větví nedovolí, aby se listy nebo jehličky více zahřály, začaly intenzivně dýchat a ztrácet vodu, vadnout. Takové vadnutí, zejména u na podzim vysazených rododendronů, smrčků, bobkovišní, libavek, brslenů a mnohých dalších stálezelených dřevin, může být likvidační. Zejména pokud jsme je opakovaně nezalévali. A když okolo nich navíc zamrzne zem. To si pak říkáme, že dřeviny zmrzly. Ale ony vlastně uschly. Pokud to jde (nemrzne), zalijeme je, odhrneme mulč z listí, ze substrátu, z kompostu, a na mulč ještě přidáme nějaké větvičky, třeba z jedle. Další větve poskládáme z jihu a západu na nadzemní část keřů.
Když jsem se oženil, jezdili jsme se ženou na skládku stromečků z jiného důvodu. Včas jsme si neobjednali uhlí a došla zásoba, kterou měl původní majitel bytu ve sklepě. Tak jsme si dělali zásobu topení z kmínků. Měli jsme nárok jen na dva metráky hnědého uhlí na týden (evidováno, vydáváno vždy v pátek), oheň jsme tedy po jeho rozhoření v kamnech přikrmovali stromečky.
A jsme u popela. Máme-li kde vánoční stromky spálit, popel rozhodíme pod ovocné stromy, na záhony, třeba mezi jahody, na zryté plochy pro zeleninu, můžeme ho dát do kompostu. Popel je docela solidní hnojivo, zdroj fosforu, draslíku a zejména vápníku. Popel z uhlí nebo briket raději ne, jedině že byste ho dali pod okrasné stromky či do trvalkových záhonů.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
