Dýně před mrazíky schovejte pod deku a sklízejte je výhradně se stopkou
Tykví se pěstuje více druhů. Tykev velkoplodá, tykev obecná, tykev muškátová a další. První dvě jsou relativně chladuvzdorné a lidově se jim říká dýně, to tykev muškátová a tykev olejná (semena má bez bílých slupek) potřebují k vyzrání teplé léto. Dříve se pěstovaly s rizikem do zralosti nedotažené sklizně. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Dýně by neměly přejít mrazem. Pokud touto dobou mrazíky hrozí, raději je skliďte. Anebo je přikryjte, třeba obyčejnou dekou nebo několikrát přeloženou netkanou textilií, aby nenamrzl povrch dýně. Kdyby se tak stalo, začne hnít. Po jednodenním mrazíku mohou přijít tři týdny bezmrazé, dýně odkryjete a ony mohou v klidu dozrávat. Sklízejte je vždy se stopkou, pokud byste ji vylomili, budou hnít.
Svíčky dáváme a strašidla tvoříme z tykví velkoplodých.
Občas se doslechnete, že tykve jsou jedovaté. Jestli byste chtěli jíst hořké či jinak nedobré plody, můžete mít potíže. Jedlost je dána chutí. Nedobré prostě nejíme. Někdy to bývají tykve, které bereme za okrasné (bradavičnaté, hruškovitých tvarů). Jindy se stane (protože tykve jsou snadno sprášitelné), že včela nebo čmelák přelétnou z okrasné na jedlou tykev a problém s jedlostí je na světě. Pokud přelétnou z patisonu na cuketu, pak bude i tvar potomstva jiný. Když poletí ze žluté na oranžovou, nebo z bradavičnaté odrůdy na hladkou, vždycky dojde k nějaké změně. Je lepší vysévat originál, nešetřit na semínkách.
Pokud jde o zaštipování, odrůdy s menšími plody zaštípneme třeba až vytvoří více než deset plodů, u velkoplodých necháme třeba jen dva. U hybridů Hokkaida necháváme všechny plody, rostlina je utáhne. Je lepší mít více než jednu rostlinu, aby se potkaly v kvetení samčí a samičí květy. Dobré opylení přispěje k velikosti tykví nebo k pravidelnému tvaru (u cuket). Část opylená narůstá více, než částečně neopylený plod.
Pokud u plodů zahnívají špičky, které jsou pod obaly květů, obyčejně trpí rostliny fyziologickým nedostatkem vápníku. To se řeší zalitím rostliny (na listy i plody) 0,5 % roztokem ledku vápenatého.“
Proč se na dýni Hokkaido objevují zelené skvrny, to si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
