Je prokrastinace módní označení lenosti, nebo jde o problém?

11. listopad 2015
02951800.jpeg

Stává se vám, že máte před sebou nějaký úkol nebo povinnost a jeho splnění stále odkládáte? Někdo by o vás mohl říct, že jste líní a nezodpovědní. Ve skutečnosti možná trpíte prokrastinací. Jaký je v pojmech rozdíl?

Prokrastinací se rozumí odkládání povinností a nepříjemných úkolů, které vytrvale opakujeme v duchu hesla: „Počká to do zítra.“ Existuje ale rozdíl oproti obyčejné lenosti a v poslední době často skloňované prokrastinaci.

„Rozdíl je v tom, že když jsme líní nebo nezodpovědní, neděláme to, do čeho se nám nechce, nemáme v sobě potřebný motor. Kdežto prokrastinátor věci nedělá, protože se jich víceméně bojí. Má kolem toho víc různých úzkostí, nejistoty, pochybností o tom, jestli to zvládne, jestli to nebude moc bolet. Je to daleko víc obsazené úzkostí,“ říká psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek z pražské Psychoterapie Anděl.

Mnoho podob prokrastinace

Zároveň ovšem dodává, že pomyslná linie mezi leností a chorobným odsouváním povinností je tenká a navzájem se pojmy nevylučují. Specifickým problémem může být například situace, kdy určitou věc přes neustálé odkládání nakonec dokončíte, ale odevzdáte ji až po řádném termínu.

Definice prokrastinace

Při opakovaném nedodržování se vlastně člověk dostává na milost a nemilost konkrétní autority, která buď věc schválí a autorovi vlastně pomůže, nebo ho potrestá. „Někdo to má trochu jako svůj životní scénář. Kdyby to udělal včas, je to věc jeho rozhodnutí a on si to sám řídí, ale tím, že to odkládá, se dává všanc někomu, kdo rozhodne.“

Podobné problémy mohou vést k nespokojenosti se sebou samým, k nízkému sebevědomí nebo dokonce až k depresím. V reálném životě pak k předčasnému ukončení studia, propuštění z práce nebo ke skončení vztahu. „Odkládáním narůstá strach, nejistota, že to vlastně může dobře dopadnout. Platí, že když se to dlouhodobě neřeší, může to mít fatální následky,“ upozorňuje Jan Kulhánek.

Mezi často odkládané úkoly patří často situace, které obecně vzbuzují strach. Může jít o návštěvu lékaře, především muži mají u zubařů strach z bolesti. U mladých lidí jde nejčastěji o studijní povinnosti, kdy se dostavuje strach ze zkoušek. U dospělých se projevují v první řadě věci spjaté s prací, ale může jít i o problémy s plněním partnerských povinností.

Psychoterapeut Jan Kulhánek proto uvedl, zda může člověk sám s prokrastinací nějak bojovat a kdy už je potřeba vyhledat odborníka. A jakým způsobem by měl člověk se sklony k prokrastinaci žít, aby měl svoji poruchu pod kontrolou.