Kladenské Muzeum věžáků připomíná stroj času. Bývalé obyvatele tam čeká návrat do dětství
Zájem o kladenské Muzeum věžáků je obrovský. Termíny prohlídek jsou obsazené tři měsíce dopředu. Podle průvodce Jiřího Miky se téměř v každé skupině návštěvníků najde někdo, kdo v jednom z věžáků dříve bydlel nebo má s věžáky spojený nějaký příběh. Byt, který tak trochu připomíná filmy pro pamětníky, ukázal i redaktorce Báře Kvapilové.
Na prohlídky Muzea věžáků v kladenském Rozdělově se hlásí pamětníci, zahraniční studenti architektury i skupinky dětí z místních škol. Pro školáky je to stejné, jako by nastoupili do stroje času. V prvním věžáku, který mohou zájemci s průvodcem projít od sklepa až po střešní terasu, stále bydlí lidé. „Je to vlastně živé muzeum, takže procházíme domem, kde bydlí nějakých 300 osob,“ říká průvodce Jiří Mika, který prohlídku začíná před keramickým znamením vedle hlavního vchodu do domu.
Hlavním architektem šestice věžáků byl Josef Havlíček (1899 – 1961). „Věžové domy se stavěly v padesátých letech minulého století. Procházíme celým domem od druhého suterénu, kde je kryt civilní obrany, přes první suterén, kde je samotné muzeum, v šestém podlaží je ukázkový byt a končíme na střeše, která se využívala jako relaxační terasa,“ vypočítává Jiří Mika zastávky, které během zhruba 90 minutové prohlídky na návštěvníky čekají. Lidé si během prohlídek občas sdělují vlastní zážitky a příběhy.
„Často se tady objevují lidé, kteří tady bydleli. Rádi se sem vracejí. Dokonce jedna paní mi říkala, že už je na prohlídce potřetí,“ usmívá se Jiří Mika. Školní výpravy většinou zaujme hned první zastávka – kryt civilní obrany. Děti si prohlížejí plynové masky, toalety s poklopem i nouzový východ z krytu, který ústí do dlouhé nízké chodby. Starší návštěvníci zase oceňují moderní vybavení bytů, vestavěné skříně i nádherný výhled ze střešní terasy. Ti pozornější si všímají toho, že v ukázkovém bytě nenajdete radiátory. Původní systém vytápění byl důmyslně ukrytý ve stropě. Dnes už ale nefunguje, ostatní byty jsou proto vybavené radiátory.
Jaké příběhy návštěvníci vyprávějí? A na co nejraději vzpomínají? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
