Lahodně voní a v horkém létě osvěží: cukrový meloun. A můžete si ho jednoduše vypěstovat

Když řekneme, jdu si pro meloun, většinou máme na mysli meloun vodní. V obchodech i na zahrádkách se ale poslední dobou stále častěji objevují také melouny cukrové. Pěstují se odrůdy, které dozrávají velmi časně i ty pozdější, srpnové. Odrůdy s povrchem hladkým, síťkovaným, plody téměř kulaté i žebernaté. Váží od 20 dkg až po dvě kila. Jejich dužnina může být bílá, zelená, žlutavá, ale i oranžová. Jak cukrové melouny pěstovat, poradí Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář:

 

 

„Vysévám je v polovině dubna, jedno semínko do kelímku. Obyčejně jich pár nevzejde, ale to nevadí. Do ledových mužů je mám v nevytápěném skleníku, poté je vysadím ven. Prakticky už v době výsadby jsou na nich květy a na některých i malinké plůdky. Ve volné půdě začnou intenzivně narůstat, kvést, vytvářet další plody.

Sázím je na černou netkanou textilii, a krom zálivky a sklizně už se jim moc nevěnuji. Rostliny nechám růst podle libosti.  Porost je značně zahoustlý, na výhonech narůstají další a další melouny. Nejvíce je těch drobných, tmavě oranžově pruhovaných. Postupně, jak dozrávají, je sklízím.

Kdy jsou cukrové melouny zralé? Jak se to u nich pozná? Odrůdy, které voní, na to, že se blíží čas sklizně, upozorní právě tím krásným aroma, a to ještě před plným dozráním. Sklízím je v okamžiku, kdy poté, co na stopku melounu trochu přitlačím, snadno se oddělí od melounu. Správně zralý meloun má jen tenkou pevnou slupičku, uvnitř je sladká, jemná, různě barevná dužnina.

Cukrové melouny můžete krájet na měsíčky, odstranit z nich semena (mají zpravidla ostré okraje, těžko je rozkoušete) a vyjíst je až ke slupce. Jezte je někde, kde nevadí, že z nich poteče šťáva i na zem a kde máte blízko k vodě, abyste se umyli a nepřitahovali na ulepené ruce vosy. Lepší jsou melouny vychlazené, pak se i šťáva z nich méně uvolňuje. Dobré jsou třeba ve směsi různých odrůd, nebo ve směsi s jiným ovocem: s broskvemi, citrusy, plátky banánu, namixované na zmrzlinu s ledem, ale i třeba k masu, k pršutu.

Když se blíží mrazíky a teplota venku klesá v noci k 5 °C, otrháme plody, které narostly do velikosti, v jaké se ty zralé sklízejí, a uložíme je. Nejlépe do místnosti, ve které se teplota pohybuje okolo 15 °C. Měli bychom s nimi manipulovat šetrně, v místech větších otlaků nebo poškození slupky začnou hnít či plesnivět, podléhají zkáze. V místě uskladnění postupně dozrávají a vydrží třeba 2-3 měsíce. Pokud je dáme do ledničky, zrání se zastaví. První mrazík rostliny zničí, ale pokud ještě nějaké plody dorostly, můžeme je do týdne zpracovat, sníst. Obyčejně se plody chycené mrazíkem začnou brzy kazit.“   

 

 

 

Spustit audio