Nemovitosti lze vydražit hluboko pod tržní cenou. Prodej má ale svá úskalí
Dům nebo byt si dnes můžete koupit mimo jiné i v dražbě. Na první pohled by se mohlo zdát, že získáte nemovitost za velmi nízkou cenu. I tento způsob koupě má ale svá úskalí, které je potřeba zohlednit.
Dražba nemovitosti může být dobrovolná nebo nedobrovolná. Při dobrovolné dražbě dochází k prodeji domu či bytu na základě návrhu vlastníka. Do nedobrovolné dražby se dostávají nemovitosti, jejichž vlastníci se ocitli ve finančních potížích a následně v platební neschopnosti a nemovitost je jim zabavena v exekuci. Anebo mají dluhy a věřitel, kterému majitel dluží, podá návrh na dražbu.
Dražit je možné v podstatě cokoli – byty, domy, pozemky, usedlosti a třeba i celé průmyslové areály. Aukce se může zúčastnit každý, kdo splní podmínky dražby a dražební vyhlášky. „Zájemce musí složit takzvanou dražební jistotu, což je částka, která se odvíjí od ceny té dražené nemovitosti, přičemž její výši stanovuje dražebník," vysvětluje Alena Wenigrová ze společnosti Rádce pro vaši nemovitost.
Licitovat naopak nesmí samotný dlužník, který je majitelem nemovitosti, jeho druh či družka, manžel nebo manželka. V případě exekuční dražby se jí nesmí účastnit ani nikdo z exekutorského úřadu nebo soudce.
Prohlídka bytu se může zkomplikovat
Ze zákona musí být vyhlášeny alespoň dva termíny prohlídky nabízené nemovitosti. „Při dobrovolné dražbě to většinou není problém, protože vlastník má zájem, aby se nemovitost prodala, a tím pádem stojí o to, aby se na ni zájemci přišli podívat a prohlédli si ji. Při nedobrovolné dražbě se nemovitost prodává proti vůli vlastníka, který může odmítnout do nemovitosti vstup. V takové chvíli kupuje zájemce jen na základě odhadu soudního znalce, který uvedl, v jakém je stavu. To už je poněkud riskantní," dodává Alena Wenigrová.
Při prodeji v nedobrovolné dražbě může navíc majitel byt či dům ještě poškodit. A problémy mohou nastat i při vystěhování původních majitelů. Dražby se konají buď za přítomnosti zájemců o nemovitost, ale může proběhnout i elektronická dražba, která je v dnešní době poměrně na vzestupu. Probíhá na internetu, takže zájemci nemusejí nikam jezdit.
Vyvolávací cenu stanovuje soudní znalec, v případě nedobrovolné dražby jmenovaný exekutorem. „Jde většinou o dvě třetiny z ceny nemovitosti stanovené znalcem. Pokud se nepodaří prodat ji napoprvé, snižuje se vyvolávací cena na 50 procent ve druhém kole dražby a může být snížena až na 25 procent ceny ve třetím kole," popisuje Alena Wenigrová.
Před samotnou aukcí by si zájemce měl zjistit všechny potřebné informace. Zda nemá například nemovitost věcné břemeno, a pokud ano, zda je smluvní nebo zákonné. „Věcná břemena obvykle přecházejí spolu s převodem nemovitosti. Pokud je smluvně domluveno, že přes zahradu chodí ke svému domu soused nebo tam má ČEZ položené kabely, bude to platit i nadále," říká Alena Wenigrová. Všechny informace by měly být uvedeny v dražební vyhlášce k dané nemovitosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
