Pomrzly vám na jaře meruňky? Nebo spíš onemocněly moniliózou? A broskvoně trpěly kadeřavostí? Dá se tomu předejít
Moniliová spála (úžeh) peckovin napadá především meruňky, slivoně a višně, v menší míře broskvoně nebo třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Vypadají jako spálené. Zasažené květy neopadávají a připomínají poškození mrazem. Kadeřavost broskvoní způsobuje deformace a padání listů, snižuje výnosy, zkracuje životnost stromu a snižuje jeho odolnost vůči mrazu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Jedna věc je mráz a druhá je moniliová spála. U broskvoní mrazík škody udělá, ale část plodů se zachová. Horší je, že broskvoň nemá třeba do června pořádnou listovou plochu.
Že nám meruňky zničil mráz usuzujeme z toho, že mladé větvičky a listy zavadly, uschly. Říkáme si, spálil je mráz. Jenže on to nebyl mráz, sežehla je monilióza. Dostala se do stromu prostřednictvím květů, které odolaly prvním vlnám mrazů. Hodně zahrádkářů kvůli tomu vzdalo ošetření proti monilii, vždyť opadaly postupně všechny květy. Jenže, do části z nich monilie pronikla a v počasí vlhkém, občas deštivém, chladném, se do stromu pustila s velkou razancí.
Podobné počasí vyhovuje i kadeřavosti broskvoní. Pokud tyto ovocné stromy neošetříme v době květu lísek a v době začátku rašení, pozdější ošetření už nepomůže. Přípravky pro ošetření mají různá jména, ale vždycky je to pro zahrádkáře hydroxid měďnatý. Když se kadeřavost do broskvoní pustí, velké napadení sníží kvalitu ovoce, pokud nějaké na stromku bude. A také násadu květů, odolnost proti mrazům. Ochrana se tedy vyplatí.
Čtěte také
Pěstitelé mnohdy začínají s postřikem už ve chvíli, když broskvoně opadají. Listí shrabou a strom umyjí hydroxidem měďnatým. Existují i další varianty, vedoucí k omezení napadení, třeba certifikované výluhy z dubové kůry, z přesličky, houba Pythium oligandrum, ale s těmi nemám zkušenosti.“
Jak stromy ošetřovat si poslechněte také v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
