Proč bychom měli jásat, když se nám na zahradě objeví krtek? Jeho pobyt je prý známkou kvality půdy
V udržované zahradě často způsobují škody hraboš, hryzec nebo krtek. Během pár hodin dokážou hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Co se týká posledně jmenovaného, často máme pocit, že než stačíme mrknout okem, objeví se další krtina. Na pobytu krtka v zahradě lze vidět i ledaco pozitivního, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Krtci v okružních chodbičkách několik decimetrů pod zemí loví potravu. Krtek klidně schroupne krtonožky, ponravy, larvy a housenky, které v zahradě škodí. Když potká na svých cestách myš, popere se s ní a sežere ji. Musí denně spořádat 12 žížal nebo potravu, odpovídající tomuto množství.
V zimě začne krtek běhat a hrabat, když mu docházejí zásoby a do starých cest pod zemí nepadá žádná potrava. Nové tunely, nová příležitost k získání potravy. A tam, kde půda není živá, není ani krtek.
Když na zahradě máte krtka, znamená to, že půda u vás je kvalitní.
Mám rád krtiny v trávníku. Když přijde čas na sekání, sekám trávu i s nimi. Míchá se tak základ do kompostu, obohacený o mikroby z půdy, tráva ve vyšší vrstvě tolik nezahnívá. Otvory, které zůstávají po hráběmi nebo sekačkou rozhrabaných krtinách dobře přijímají vodu při dešti, dostanou ji hlouběji, než se obvykle vsákne.
Když si odmyslíme krtkovu necitlivost při výběru místa, kde vytvoří hromádky, je užitečný. Provzdušní půdu; tu z krtin, kyprou, drobtovitou, plnou mikroorganizmů, lze pak použít třeba při přesazování, smíchanou s koupeným substrátem. Ten v kombinaci se zeminou nesesychá.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
