Proč nepálivá paprika začala pálit a některá zrna kukuřičného klasu změnila barvu

4. březen 2022

Na dotazy posluchačů odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Dotaz, týkající se pálivosti paprik, přišel nejeden. Proč některé papriky, které jsou uváděné jako sladké, nepálivé, najednou pálí? Pokud se problém týká velmi rané papriky PCR, ten, kdo vám ji nabízí, může říkat: ta nepálí nebo pálí jen velmi slabě, příjemně. Ano, ale platí to pouze v případě, že bude růst ve skvělých podmínkách. Jinak bude pálit víc, než jste čekali.

A že najednou pálí odrůdy, které ani náznakem pálit nemají? Zpravidla za to může hmyz. Paprika je totiž samosprašná, hmyz nepotřebuje. Stačí aby zafoukalo, nebo se rostliny jiným způsobem hýbaly, pyl se dostane na bliznu a dojde k opylení a růstu paprik. Čím je semen víc, tím je i paprika výstavnější.

Sladká paprika Amy nebo jí podobná tedy začne pálit, když do její blízkosti vysadíme odrůdy pálící (Pálivec, Korál, Kristián,…) a nějaký hmyz přenese pyl z pálivé na nepálivou. Dík přenosu některých vlastností mimo jádro začnou lišty v paprice, na kterých jsou takto opylené blizničky, produkovat kapsaicin. Nikde jinde v tom daném lusku kapsaicin nebude, takže když lišty vyřízneme, zůstane nám zbytek papriky nepálící. Když použijeme tato semena na další setí, už se může stát, že u potomstva semínek, která opylil hmyz, budou pálit celé lusky.

U kukuřice je to podobné, s tím rozdílem, že k přenosu pylu nepotřebuje hmyz. Kukuřice je větrosnubná. Když vítr zavane pyl z kukuřic s tmavými zrny na blizny palic žlutosemenných nebo jiných světlých kukuřic, vyroste kukuřičný klas, který má některá zrna tmavá.

Zapůsobí takzvaná mimojaderná dědičnost znaků. Takže když na blizny jedné palice dopadne pyl z kukuřice, která má semena jiné barvy, zjistíte to už v roce opylení. A jak se projeví jaderná dědičnost, to se ukáže někdy už v F1 generaci, jindy až v té další.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.