Senioři ze všeho nejvíce potřebují pocit, že do své rodiny stále ještě patří

Letošní Vánoce bude většina lidí slavit v úzkém rodinném kruhu. Pro rodiny, které mají ve své péči vážně nemocného seniora, mohou ale právě tyto rodinné svátky představovat značně zátěžové období. Díky značně omezeným možnostem návštěv v domovech pro seniory se navíc mnoho rodin může rozhodnout, vzít si babičku nebo dědečka na svátky k sobě domů.

Péče o starého člověka je obtížná a vše záleží na tom, jak vážně je nemocný a jestli se může pohybovat. Pokud jsou rodiny už nyní z péče unavené a chtěli by mít seniory na Vánoce u sebe doma, je rozumné si právě v tomto období odpočinout. V tomto případě je na místě domluvit v nějakém kvalitním odlehčovacím ústavu krátkodobý pobyt na 14 dní, aby potom bylo možné si v plné síle užít svátky v klidu a pohodě.

Hlavní zásada je dobrý rozvrh a pomoc více lidí

Po Vánocích opět začne stejně náročné období. Pokud senior ještě stále žije ve svém domově a v dosažitelné vzdálenosti je více rodinných příslušníků, ideální je, když za ním každý den někdo zajede. Pak je velkým pomocníkem jednoduchý časový rozvrh, aby se vědělo, kdo má kdy volno a může za seniory dojet, dovést jídlo, postarat se a nakoupit.

Staří lidé potřebují hlavně kontakt se svojí rodinou. V době covidu a karantény byly na mnoha místech do domovů pro seniory zakázány návštěvy a staří lidé nejvíce trpěli tím, že neměli osobní kontakt s rodinou. Bohužel, právě kvůli tomu také mnoho senioru zemřelo.

Pokud senior žije v bytě společně s rodinou, měl by se cítit jako její součást

Pokud senior žije v bytě společně s mladší rodinou, poměrně zásadní je, kde v rámci bytu tráví nejvíce času. Pro rodinu, která si seniora vezme k sobě, může být výhodou, pokud má k dispozici velký byt a senior může mít svůj vlastní pokoj. Pokud má senior v rámci bytu svůj vlastní pokoj, musí mít otevřené dveře, aby viděl, kdo se doma pohybuje. A pokud by bylo potřeba, mohl zavolat nebo zazvonit na ty, kteří doma jsou.

Je opravdu důležité, aby doma od rodiny nebyl izolovaný a nebyl odstrčený. Ideální totiž je, aby byl třeba v obýváku a viděl, že se kolem něco stále děje a není vyčleněn z rodinného společenství. Právě to na staré lidi velice špatně působí. Pokud ho rodina odloží starou, aby mohla fungovat tak, jak byla zvyklá, senioři se necítí dobře. Právě tím pak mohou vzniknout velké problémy a může dojít i k velkým sporům.

Bohužel se setkávám i s lidmi, kteří se snaží starého člověka dostat do nějakého zařízení, jen, aby se o něj nemuseli starat. Ale senior je stále součástí celé rodiny, a ani jeho děti nebo vnuci by ho neměli vydělovat a někam „odšpoupnout“, aby měli klid. Rodina by měla fungovat jako celek. Kupováním drahých věcí to nelze nahradit. Senior je velmi křehký a zranitelný, a o to více potřebuje kontakt a pocit, že je součástí rodiny a že do své rodiny stále ještě patří.