Seno, sláma, listí, štěpka, hobliny, kamínky nebo karton, mulčovacích materiálů je mnoho

Mulč je v podstatě jakýkoliv pokryv povrchu půdy organickým materiálem. A mulčování je jev okoukaný z přírody. Tam, kde napadalo listí, se uchovává vláha lépe než na holém trávníku. A podobně. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Mulč je hmota, která chrání povrch půdy před vysycháním, zmenšuje potřebu zavlažovat, brání v růstu některým plevelům, vytváří lepší mikroklima pro půdní život a kořeny rostlin. Rozkládá se na humus, čímž prospívá jak rostlinám, tak i k zasakování vody, k větší vododržnosti zeminy. Je zajímavou formou recyklace plevelů ve vegetativní fázi růstu, rostlinných odpadů a zbytků. Šetří práci s okopáváním a kypřením záhonů, které bychom museli dělat u těch nenakrytých. Při správném použití může vytvářet podmínky k růstu rostlin i tam, kde tyto běžně nerostou. 

Jako mulčovací materiál můžeme použít: 

Seno – vhodný materiál, může však způsobit specifické zaplevelení, v záhoně se objeví téměř všechny druhy rostlin, zejména trav, které tvořily luční porost. Přikládáním dalších vrstev se tyto rostlinky udusí. Určitým problémem je snadné napadení sena různými druhy hub, mohou být nebezpečné zejména alergikům, astmatikům. Seno je vhodné například pod stromy, mezi keře a trvalky dále od cestiček. Mohou se v něm prohánět hlodavci.

Slámu – je lepší než seno, občas v ní klíčí výdrol, semena plevelů rostoucí v obilovinách. Je to strukturní materiál, vzdušný, dobře vypadá. Potíž je s jejím sháněním, pokud se nedohodnete s majitelem pozemku, raději ji nesbírejte. Není vhodná sláma z porostů ošetřovaných herbicidy, ty by mohly i ve stopovém množství poškodit kultury, které nastýláme. I zde ve vyšší vrstvě mohou hostovat hlodavci.

Rostlinné zbytky - vše zelené, co vytrháme ze záhonů, materiál "šťavnatý", který se velmi rychle rozkládá, může tvořit první vrstvu mulče na zemi, na kterou se teprve nastele sláma. V podstatě takové opatření nahradí kompost. Druhou variantou je, že rostliny vytrhnete a necháte je na místě. Nikdy nepoužívejte odkvetlé rostliny. Nebo jim otrhejte květenství.

Listí - může zůstat pod stromy, v záhonech vytrvalých kultur. Značné množství si ho do země natahají žížaly, část podlehne tlení, rozkladu na povrchu. Z míst, kde ‚překáží‘, ho můžeme navážet pod rododendrony, hortenzie, bobkovišně, pierisy, mahony – stálezelené listnaté dřeviny. Listí ořešáků produkuje látky bránící růstu rostlin i mikroorganizmů, pomaleji se rozkládá. Můžeme mu pomoci, když ho sebereme rotační sekačkou. Takto nadrcené a promíchané s dalším materiálem se hodí spíše do kompostu. Jako mulč, který má chránit před mrazy je třeba použít listí suché. Překrývá se obyčejně chvojím, aby voda po něm stékala, listí se nerozlétávalo. Vhodná je i plachta z PVC či jiné hmoty volně položená a zatížená již uvedeným chvojím.

Štěpku z větví – nejlépe z listnáčů. Štěpka dělaná mimo vegetaci, z větví stříhaných a řezaných v zimě, se může pod stromy a keře dávat v konečné vrstvě (cca 10 cm). Čerstvá štěpka s listy se snáze ve větší vrstvě zahřívá, rozkládá, je napadána houbovými chorobami. Lepší je nechat ji proschnout, vrstvit nadvakrát či natřikrát, v tenčí vrstvě, promíchat jí se čtvrtinou štěpky jehličnaté.  

Posekanou trávu – od rotační sekačky. Je nejlepší ji nechat trochu zaschnout (posekáme bez koše, za několik hodin sebereme sekačkou s košem). Dobré je míchat ji například se suchým listím. Pokud ji necháme ležet v létě do druhého dne, používáme pak jako seno. I v ní po proschnutí rády rejdí myši.

Piliny, hobliny – a pak taky seno, sláma a štěpka dělaná v zimě jsou materiály obsahující velké množství uhlíku. K procesu rozkladu potřebují dusík. Bakterie rozkládající piliny či hobliny ho odebírají z nejbližšího okolí, tedy z půdy. Rostliny pak, pokud nedostanou dusík v zálivce, hůře rostou. Materiál z jehličnatých stromů brání v růstu plevelům, uplatnit se může zejména na cestičkách. Piliny a hobliny je lépe kompostovat, ve směsi s plevelem, čerstvě posekanou trávou, doplnit lze například výluhem ze slepičin.

Mulčovat můžeme štěpkou, pozor ale, aby nezakořenila

Ozdobné kameny, barevný štěrk, oblázky různých barev a velikostí - ideální mulč pro bylinky. Tmavé kameny akumulují teplo, všechny vcelku dobře zadržují pod sebou vláhu, nad povrchem země dochází k cirkulaci vzduchu. Akumulace tepla tmavými kameny se využívá například i ve vinicích, kde kameny přispívají k lepšímu a časnějšímu vyzrání hroznů. Pokud se nepoužívají ve vyšší vrstvě, je vhodné pod ně dát ještě jiný mulč, aby je déšť, dopadající na zem, nešpinil.

 

Pod oblázky je potřeba položit netkanou textilii, aby se nešpinily zeminou

Moderní, někdy i pro tento účel vyráběný je papír, kartonový papír - rychlému rozkladu zabráníte, pokud budete kombinovat papír jako mulč dospodu, navrchu překrytý jiným mulčovacím materiálem.“ 

Spustit audio