Společnost M’am’aloca o.p.s pomáhá se záchranou kostela sv. Havla ve Štolmíři

24. prosinec 2021

Kostel sv. Havla ve Štolmíři je jedním z nejvýznamnějších barokních kostelů Středočeského kraje. Jeho autorství je přisuzováno slavnému F. M. Kaňkovi. Vnitřní vybavení tvoří původní barokní mobiliář ze Sázavského kláštera. Památku, která je v současnosti v havarijním stavu, se snaží zachránit místní občané a štolmířská společnost M’am’aloca o.p.s.

 

Štolmíř byl kdysi samostatnou raně středověkou vískou. Dnes je součástí města Český Brod. Podle Dalimilovy kroniky Štolmíř kdysi vlastnil kníže svatý Václav. Tento dvorec totiž chránil jednu z nejvýznamnějších raně středověkých obchodních cest – tzv. „Trstěnickou stezku“.

V roce 1754 tu byl dostavěn barokní klenot Kolínska – kostel sv. Havla, jehož autorství je přisuzováno slavnému Františku Maxmiliánu Kaňkovi. O dva roky později sem bylo převezeno původní vnitřní vybavení poutního chrámu sv. Prokopa v Sázavském klášteře. Bohužel, přestože je kostel sv. Havla jedním z nejvýznamnějších barokních kostelů Středočeského kraje a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR, je v havarijním stavu. O to více nás může těšit, že farnosti s jeho záchranou pomáhají místní občané.

Oltář, který je tak vysoký, že ho při vstupu nevidíte celý

Nelze se divit, že lidé do kostela rádi chodí a snaží se ho udržovat a zachránit. Přestože zvenku vypadá velmi neutěšeně, uvnitř na každého dýchne jeho „genius loci“. Pokud do kostela sv. Havla vejdete, budete obklopení původním raně barokním interiérem poutního chrámu sv. Prokopa.

Oltář, který do roku 1756 stál v Sázavském klášteře

V roce 1756 byl do Štolmíře převezen sázavský 18 m vysoký oltář, lavice, kazatelna i varhany. Přitom oltář působí, jako by byl postaven přímo na míru přední zdi kostela sv. Havla. Osmnácti metrovou zeď zcela vyplňuje na výšku i šířku. Je dílem neznámého autora z roku 1688 a ze stejného období je i veškeré další původní vybavení Sázavského kláštera převezené do Štolmíře. Oltář je celodřevěný a zdobí ho sochy životní velikosti. V nejvyšším místě oltáře je socha sv. Prokopa. Unikátní jsou rovněž barokní varhany z roku 1688 od Johanna Heinricha Mundta, třetí nejvzácnější varhany v České republice a jedny ze dvou dochovaných varhan tohoto varhanáře. Varhany byly rovněž původně postaveny pro Sázavský klášter a v roce 1756 přeneseny do Štolmíře.

Snaha o záchranu areálu

Díky historii místa i propojení se Sázavským klášterem se jedná o památku, která má velký duchovní rozměr. Místní občané si to uvědomují a jsou na kostel pyšní. Ostatně kostel sv. Havla je doslova středobodem celého Štolmíře. V roce 2016 vznikl nadační fond, jehož cílem je záchrana této unikátní stavební památky.

Mnoho akcí na údržbu a záchranu kostela pořádá štolmířská obecně prospěšná společnost M’am’aloca. Snaží se nejen kostel zachránit, ale také o něm veřejnost co nejvíce informovat. Její ředitel, Jiří Stuchl, je až překvapen, kolik lidí se akcí na pomoc kostelu pravidelně účastní. V blízkosti kostela mimo jiné organizuje i oblíbené veřejné pečení chleba v obecní peci a mnoho dalších akcí, během kterých je kostel vždy otevřen. Mnoho lidí tyto příležitosti k návštěvě a prohlídce kostela využívá.

Na pomoc kostelu M’am’aloca o.p.s. organizuje i benefiční koncerty, které jsou hojně navštěvovány, a do kostela byl dokonce zakoupen klavír, který se při koncertech využívá. Je to sice starý nástroj, ale štolmířskou kulturní nabídku na pomoc kostelu pomohl rozšířit.

Kostel je nutné připravit na rozsáhlejší rekonstrukci

Všechny aktivity i sbírky mají jeden úkol. Připravit kostel na rozsáhlou rekonstrukci. I přes možnost čerpání dotací je totiž potřeba část nutných oprav financovat z vlastních zdrojů. Ze všeho nejdříve je také nutné připravit nákladné projektové dokumentace.

Spolupráce mezi společností M’am’aloca o.p.s, Římskokatolické farností Český Brod i městem Český Brod je velmi dobrá a vedle zmíněných aktivit lidé přispívají také na veřejnou sbírku na záchranu kostela, kterou vyhlásilo město Český Brod.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.