Úzkostné stavy občas pociťuje každý. Nesmí ovšem zesílit na paranoidní strach

02701533.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02701533.jpeg

Úzkostnými stavy trpíme, když se bojíme o děti nebo máme strach o své zdraví. Běžný, racionální strach ale může přerůst přes normální, přirozenou úroveň. Takové problémy již mohou výrazně snižovat kvalitu života. Jak se s úzkostmi vypořádat?

Stav úzkosti nejspíš zažil každý, výjimkou nejsou ani děti školního věku, které mohou registrovat nepříjemné napětí například před důležitou písemnou zkouškou. Úzkostný stav totiž představuje emocionální rozpoložení, kdy jsme jednoduše řečeno ve stresu. Projevuje se tím, že se bojíme, často cítíme, že tělo na určitou situaci reaguje. Někdo mívá knedlík v krku, někomu se stáhne žaludek a bolí ho, někomu se potí ruce.

„Jde o stav, kdy tělo reaguje na reálný nebo někdy i domnělý pocit ohrožení. Úzkost je jedna ze základních a přirozených emocí. Kdybychom nereagovali na pocit ohrožení, nepřežili bychom. Potíž ovšem nastává, když úzkost přichází ve chvíli, kdy nám žádné ohrožení nehrozí, což vědí všichni kolem nás, jen my to nevíme. Nebo přichází ve výrazně větší míře než pouze jako signál, který nás upozorní, že se něco děje,“ říká psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek z pražské Psychoterapie Anděl.

Strach o dítě je samozřejmě přirozený

Jak dále vysvětluje, panika je ve své podstatě úzkostný stav provázený somatickým doprovodem. Může nám rychle bušit srdce nebo se dělat na omdlení, můžeme mít mžitky před očima. Běžným, přirozeným a pochopitelným příkladem bývá u řady rodičů situace, kdy dítě nedorazí domů do domluveného času. Po hodině čekání je strach o dítě standardní.

„Jsou ovšem lidé, kterým se tyto stavy dějí při jízdě v přeplněných dopravních prostředcích. Nejspíše jde o podvědomí pocit, že nelze z prostoru jednoduše odejít. Dalším případem může být úzkostný stav při stání na vyhlídce a obecně ve větších výškách. Při opakovaném prožívání takových pocitů se už jedná o duševní, panickou poruchu,“ upozorňuje Jan Kulhánek s tím, že lze obtíže léčit a najít řešení. Jde o jeden z důvodů, proč se chodí k psychologům.

A kdo úzkostnými stavy nejčastěji trpí? „Úzkost se může stát úplně každému. Kdo je trochu emočně labilnější, toho potká úzkost častěji. Ale také se může stát, že když někoho hodně vyrovnaného postihne silná, traumatizující událost, může se u něho projevit posttraumatický stav. Věci, které danou osobu dříve nechávali klidnou, v něm nyní vyvolají paniku nebo úzkosti. Jedním z příkladů může být například autonehoda. Jedná se o přechodný stav, který může odeznít sám, ale někdy je nutné navštívit odborníka,“ dodává psychoterapeut Jan Kulhánek.

Poslechněte si celý rozhovor s psychoterapeutem Mgr. Janem Kulhánkem