Velký pátek býval dnem modliteb a rozjímání. Provázel ho přísný půst i mnoho pověr

Čtěte také

Lidové zvyky a tradice na každý den, od Květné neděle až do Velikonočního pondělí

Na Velký pátek není v kostele žádná výzdoba a nehoří ani žádná svíce – je to na znamení smutku z Kristova ukřižování. „Velký pátek byl spojený s celou řadou lidových zvyků a pověr,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. Ráno na Velký pátek se lidé omývali studenou vodou, aby byli po celý rok zdraví.

„Velice známým zvykem je také to, že se na Velký pátek otevírají poklady, takže zvědavci toužící po bohatství se vydávali na různá místa, která byla opředená pověstmi,“ popisuje Vladimír Rišlink. „Nedaleko Kouřimi se nachází Vinný vrch u obce Bošice, a tam je doložená pověst z 18. století, že se tam pod zemí na Velký pátek zapomněl jakýsi švec, který se vrátil až po roce, kdy ho rodina už oplakala.“

„Na Velký pátek se nesmí nic péci, protože by se všechno pečivo připálilo,“ připomíná s úsměvem Vladimír Rišlink. Velký pátek byl dnem přísného půstu. V minulosti se nejedlo vůbec nic a pila se jenom voda. Někde se dokonce ani nezatápělo v kamnech, takže se nemohlo vařit. „V pozdějších dobách se to už příliš nedodržovalo a takovým postním velkopátečním jídlem byl oukrop, což je česneková polévka.“