Vysazujeme remízky neboli jedlý les

1. listopad 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jabloň

Vypěstovali jste semenáče a přemýšlíte, co s nimi? Na obecních pozemcích, tam, kde je nám to dovoleno, můžeme ze semenáčů vysadit remízky. Takzvaný jedlý les, pro lidi i pro zvířata. Které stromy a keře do něj použít, jak o ně pečovat a za jak dlouho budou plodit, to nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Když se rozhodnete vysévat pecky a semínka, vězte, že po roce byste měli stromečky (malé semenáčky, které vám vzejdou) přesadit a dát je asi 20 až 30 cm od sebe. Další rok je už můžete sázet na místo určení. Chraňte je před okusem, dejte jim kůl jako oporu a též jako signalizaci – pozor, tady u kůlu něco roste!

Semenáčky jabloní, hrušní, meruněk sázíme do remízků na vzdálenost nejméně 3 metry. Tyhle stromy potřebují jen základní řez na vytvoření koruny v požadované výšce a poté nějaké korekce hustoty koruny. Broskvoň je na tom hůře. Pokud ji pravidelně neřežeme, stárne, mizí z porostu, do remízků ji raději nesázejte. Lísky keřové můžeme sázet na 1 až 2 metry od sebe, stromové asi pět metrů.

Stabilní jsou přiměřeně husté porosty. Pokud vysadíme porost nahusto, musíme s přibývajícími léty zasáhnout

Největší korunu má ořešák vlašský, ten zabere v dospělosti prostor 10x10 až 12x12 metrů. Když sázíme takzvaný jedlý les (remízek), vytváříme z keřů patro keřové a ze stromů patro, které bude nad nimi. Dole mohou být lísky, dříny, muchovníky, meruzalky, aronie. A nad nimi vysokokmeny (koruna založená nad 2,2 metru) jabloní, ořešáků, hrušní, popřípadě třešní, lísek tureckých. Lísky se sázejí i do lesů, lákají černou zvěř. Ale ne na oříšky, divočáci pod těmito plodícími stromy či keři loví myši, které přišly na oříšky.

Ze semen jabloní, hrušní vyrostou stromky (když o ně nebudeme pečovat tak spíše větší keře), které po 6,10, či 15 letech přinesou nějaké ovoce. Bude trochu podobné odrůdě, kterou jsme seli. A protože je jabloň cizosprašná, budou také podobné otci, kterého neznáme. A možná budou víc podobné odrůdě, která byla prapředkem obou. Takže může vyrůst chutné jablko na plodném stromě, ale i kyselé, malé, málo plodící. Ale to nevadí. Takové stromy někde na remízku přinášejí zdroj potravy jak ptactvu, tak i savcům, od hlodavců po vysokou a černou zvěř.

Rostliny z náletu si samy korigují hustotu, slabé hynou. Postupem času se vytváří patro stromové, keřové, podrostové

Ze semen broskvoně a meruňky vyrůstá ve velkém procentu strom s ovocem podobným vyseté odrůdě. Broskvoně mohou kvést již třetí rok, meruňky trochu déle. Z výsevu lísky obecné bude líska keřová, odnožující, podobná mateřské. Z osiva lísky turecké bude vždycky strom. Líska keřová plodí zhruba od šestého roku, stromová až za deset let.

U ořešáku vlašského, s kvalitním jádrem a polotvrdou skořápkou, je naděje asi 1 ku 50, že bude stejný jako vysetý. Procento, že bude pěkný, stoupá, pokud je vysetý ořech ze sadu kulturních odrůd. Když je někde z pole a okolo jsou tzv. kamenáče, bude naděje na kvalitní potomstvo ještě menší. Zde si na ořechy počkáme někdy i patnáct let. Ptactvo je vděčné například i za vysazené jeřabiny. Sejí se a před setím se ošetřují podobně jako jabloně (stratifikace).“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová