Jak v srpnu provádět řez ovocných dřevin, kdy vysadit a jak množit jahodníky? Poradíme
Vídáte touto dobou sadaře, kteří prořezávají jabloně a odstraňují části větví i s plody? A hrůzou vám šediví vlasy na hlavě? Nebojte, nejsou to barbaři, oni jen prosvětlují korunu, aby jablka, která zůstanou, byla šťavnatější, barevnější a větší. Další zajímavosti o letním řezu ovocných stromů a keřů nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Srpen je dobou, kdy končí letní řez zejména u raných peckovin, ze kterých už jsme vše sklidili. V poslední dekádě začíná u jabloní a hrušní čas pozdně letního řezu odrůd podzimních, raně zimních i těch určených na delší uskladnění. Obyčejně se pozná objektivní sadař od opatrného zahrádkáře. Tam, kde jsou pod stromy po práci jen větvičky s listy, pracoval nejspíše ten druhý. Tam, kde řezal člověk, který chce mít ovoce vyzrálé a pěkně vybarvené, občas odstřihne větvičky i s plody.
Z keřů rybízu, angreštu a kanadských borůvek vyřezáváme 4 až 5 leté výhony, keře okopeme a přihnojíme. U jednou plodících malin můžeme odstranit vyplozené výhony, u ostružin krátké zahušťující nové výhony. Pokud už máme ovoce dost, odstřihneme i doplozující výhony.
Pokud máme kontejnerovanou nebo v kelímcích zakořeněnou sadbu jahodníku, můžeme ji vysadit na trvalé stanoviště. U prostokořenných sazenic ale nespěcháme. Necháme je ještě v zemi a vysadíme je až koncem měsíce. Získáme tak čas na přípravu záhonu po předchozí kultuře, například po hnojených bramborách či košťálovinách, a na ulehnutí půdy po zarýpání kompostu.
Víme, že jahodníky množíme buď zakořeňováním sazenic ze šlahounů, nebo semeny u druhů a odrůd nevytvářejících semena. Další možností je dělení trsů těchto jahod. Takzvané měsíční jahody tvoří více kmínků, na kterých vyrůstají listy a květy. Opatrným roztržením, rozříznutím trsu tak, aby každý díl měl trochu kořenů, si namnožíme tu jednu jedinečnou rostlinu.
Po rozdělení trsu sazeničky namočíme řezem do stimulátoru a vysadíme do rašelinného substrátu, písku nebo do perlitu. Z těchto materiálů můžeme připravit směs rašeliny a písku, písku a perlitu, nebo všech tří tak, aby dobře držela vlhkost, po zalití se povrch nesléval a směs neuléhala. Jednotlivé sazeničky vysadíme po zakořenění ven na záhon a za zimu je zakryjeme chvojím, aby je mráz nevytáhl.“
Další rady si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
