Mezi slavné rodáky z Hudlic patří nejen Josef Jungmann, ale také František Řeřicha. Údajně nejmenší Čech procestoval se svým varieté kus světa

František Řeřicha neměl podle tištěného Průvodce Křivoklátskem ani metr na výšku, přesto v mnoha lidech zanechal hluboký dojem. Místní mu říkají něžně Fendříšek. Před První světovou válkou založil liliputánské varieté Bohemia. Byl jeho ředitelem, režisérem, pokladním, vyvolavačem i polykačem mečů. Se skupinou liliputů se v roce 1914 přeplavil do Ameriky, velké úspěchy slavili na Blízkém východě a cestovali po Evropě. Ve 20. letech ale dolehla krize i na Fendříška. Vrátil se proto do Hudlic, pořídil si kolotoč a střelnici a začal objíždět vesničky na Berounsku.

Letenský kolotoč|foto:Národní technické muzeum

V Hudlicích dodnes najdete pamětníky, kteří si na Františka Řeřichu a jeho rodinu pamatují. S kolotočem, bílou maringotkou a střelnicí tam pobýval od jara až do zimy. Odtud potom vyrážel na posvícení a poutě do dalších obcí. Pro místní děti to bývala velká atrakce. „Ten kolotoč byl stejný jako nově opravený kolotoč v Praze na Letné,“ vzpomíná Václav Pos. Místo autíček a letadel tam byli především koníci. Kolotoč byl poháněn lidskou silou. Místní mládenci se drželi tyče a odráželi se nohou jako na koloběžce. Brzdilo se tak, že se z kolotoče vyhodil dřevěný trámek na řetězu. Na něj se postavil „brzdař“, který kolotoč zastavil vlastní vahou.

Anda a Kadla

František Řeřicha měl dvě dcery – Annu a Karlu. Většina pamětníků jim říká po hudlicku Kadla a Anda. Kadla lákala zdatnější chlapce, aby roztáčeli kolotoč a svezli se zdarma. Podle Václava Pose jim říkala „mladý pánové“ a bývala to velice čilá obchodnice. Kluci jí nosili potají z domova vajíčka a podobné potraviny. „ Anda byla zamklá, tichá. Kadla, ta byla výřečná, ale byla svým způsobem světačka, moderní žena dnešní doby.“ Anna bývala hlavně na střelnici, kde měla vyvýšenou podlahu, aby byla vidět. Podle pamětníků nebyly střelnice tak přeplněné různým brakem jako dnes. Děti si mohly vystřelit hlavně papírové růže, které Anda s Kadlou dokonce i navoněly. Bývali tam také sádroví opičáci a „štěstí“ v obálkách.

Hudličtí na slavného rodáka Františka Řeřichu nikdy nezapomněli. Nedávno nechali s pomocí radnice opravit i jeho chátrající hrob. Dozvíte se tam, že František Řeřicha se dožil 80 let. Dnes je hudlickou legendou, která se dostala až do literatury. Básník František Branislav, který dětství prožil v nedalekých Počaplech, ve své prvotině Bílý kruh věnoval jednu báseň hudlickému „Frandříškovi“.