Proč bychom měli rajčata chránit před deštěm a zálivkovou vodou
Na přelomu července a srpna se dobře postaráme o rajčata. Zrají, my je zaléváme, občas se ale na listech objeví nějaké skvrny, rostlinám hrozí plíseň bramborová. Pokud nám nevadí „chemie“, před dobou zrání je vhodné ošetřit rajčata preventivně některým z měďnatých přípravků. Prevencí je také ochrana před deštěm a zálivkovou vodou. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Je to tak, ochrana před deštěm a zálivkovou vodou na listech je důležitá. Rajčata pěstovaná v nádobách pod stříškou u domu, pod nataženou fólií, pod plachtou, chráněná před deštěm, bývají zdravá mnohem déle, třeba až do podzimu. Těm rajčatům, která pěstujeme na záhonu, můžeme poskytnout stříšku jen na dobu deště, třeba z nějakého plastového pytle nebo z fólie.
Ochranu vyrobíme jednoduše. Tyčky nebo spirály u rajčat bývají stejně dlouhé. Když je propojíme nějakou lištou a na vzniklou konstrukci natáhneme fólii, jsou rajčata jako pod deštníkem. Pokud jde o zalévání, nemáme-li rajčata v nádobě, mnoho zalévat nepotřebují. Na poli je také nikdo nezalévá.
Vijany (stopky, na kterých rostou rajčata) mívají mnoho květů, třeba 12 až 14. U cherry typů je necháváme dozrát všechny. U velkoplodých rajčat je lepší ponechat jen šest nebo osm květů a ostatní vyštípnout, aby rajčata jednotně vyzrávala a mohla přirůstat další patra s kvalitní úrodou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
