Viděli jste někdy žlutě kvetoucí porost jahodníku? O jaký druh se jedná a jsou jeho červené plody jedlé?

Možná jste při letních procházkách natrefili v městské zeleni na jahůdky, které vypadaly podobě, jako ty lesní, ale nevoněly a neměly žádnou chuť. To proto, že to nebyly jahůdky, ale jahodky. Víc nám o nich poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Zatím ještě neexistuje odrůda jahodníku se žlutými květy, proto dobře poznáte, že žlutě kvetoucí porost jahodníku je jahodka indická. Plody vypadají podobně jako lesní jahůdky nebo plody jahodníku měsíčního, ale nevoní a jsou bez chuti. Jahodka není jedlá, zato je to skvělá půdopokryvná bylina. Rozlézá se, množí se šlahouny nebo semeny, dobře zakrývá místa ve skalce či trvalkovém záhoně, ale občas utlačuje slabší nízké druhy trvalek. Jahodce indické vyhovuje spíše stinné, vlhčí stanoviště a docela dobře snáší občasné pošlapání.

Líčidlo jedlé, původem z jihovýchodní Asie, se v současnosti šíří Evropou

V parcích či zámeckých zahradách jste se také mohly setkat s líčidlem jedlým. Patří mezi dominantní a atraktivní druhy trvalek všude tam, kde vyroste. A dá se říct, že to může být opravdu všude. Kdekoliv, kde si sednou a uleví ptáci, kteří pozřeli jeho plody. Plody ptactvo stráví, semena se nenaruší, jen to zlepší jejich klíčení. Líčidlo dobře klíčí i bez tohoto způsobu stratifikace.

Potíž je s tím, že trávicí šťávy ptactva nezničí ani barvivo v plodech (peckovičkách) líčidla, a tak pokud si opeřenci uleví nad betonovým nebo mramorovým schodištěm, na terase z neomyvatelného porézního materiálu, zůstane po nich fialová skvrna. Barvivo je intenzivní natolik, že se s ním dříve barvily i sirupy a někdy i víno, aby získalo atraktivní vzhled.“

Další zajímavosti si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.