Důležitá data zahradníkova aneb Na co nezapomenout v průběhu roku

„Leden je vhodný pro řez roubů. Můžeme také odstraňovat starou borku, lišejníky z kmenů a větví stromů či keřů, odřené je ale třeba spálit.

Papriky potřebují na předpěstování 8-12 týdnů. Když je sejeme v lednu, máme starosti s nedostatkem světla, vytahují se. A tak to necháme na únor, nedočkaví mohou sít na Hromnice, ostatní na Valentýna.

Březen už se blíží k rovnodennosti, sazenice narůstají lépe, mají více světla. Josefa (19.3.) bych vybral jako den pro výsev rajčat sázených ven po ledových mužích. Jako den vhodný pro setí brukvovité zeleniny, salátu a poslední možný pro výsev mrkve, petržele, ředkviček, hrášku na vylupování ven, do zahrady.

V dubnu na Aleše (13.4.) už bude dobré sít saláty a brukvovitou zeleninu přímo ven a pomalu vysazovat otuženou sadbu košťálovin a saláty.

Po ledových mužích (12.-14.5.) v květnu vysazujeme do záhonů předpěstované letničky, umístíme ven truhlíky a květináče s balkonovými rostlinami apod.

Zahrádkář potřebuje nůžky, nože, brousky, pásku, lýko, pilku, tužku, visačky, vosk|foto:Ivan Dvořák

V červnu jdou za sebou Jan a Ivan (24. a 25.6.). Uzavírají sezonu sklizně rebarbory a chřestu. A můžeme si k nim do kalendáře napsat, že je čas výsevu pekingského zelí, hlávkových čekanek, endiví, eskariolů, ředkví, čínského zelí nebo hlíznatého fenyklu.

Dříve platilo, že když jdou děti v červnu ze školy, dobývají se narcisy, tulipány, když jdou v září do školy, sázejí se. Časnější jara uspíšila dobývání někam k Medardovi (8.6.), protože když narcisy uschnou a přijde medardovské období, začnou ‚strkat‘ kořeny na novou sezonu. No a teplé podzimky odsunují výsadbu za Václava nebo až k Martinovi.

V červenci přichází Anna (26.7.), chladna zrána, zlepšuje se klíčivost vysetých salátů. Ty totiž lépe klíčí v chladné zemi.

V srpnu provádíme udržovací řez peckovin, průklest rybízů a angreštů, letní doplňkový řez jádrovin, sklízíme plodovou zeleninu, probírkou podle potřeby i další zeleninu, jako je mrkev, petržel, červená řepa. Můžeme řízkovat truhlíkové květiny.

U nás obyčejně v září, 12. den na Marii, přicházely první mrazíky, do Václava měl být vysazený česnek. To teď nejspíš až okolo Martina.

Podle mě v říjnu na Františka (4.10.) by měly být ze země veškeré hlíznaté a cibulnaté rostliny, které nesnášejí mráz. Později se už špatně suší a pomalu se na nich hojí rány po rýči, vidlích, noži či nůžkách.

V listopadu na Martina (11.11.) přerušíme zahradní práce a plně se věnujeme huse a vínu. Plít, rýt, a dodělat další potřebné můžeme mezi Romanou a Kateřinou (18.-25.11.).

No a mezi svatým Mikulášem (6.12.) a Lucií (13.12.) v prosinci si napíšeme Ježíškovi, co nového do zahrady potřebujeme. Aby to do Evy s Adamem (24.12.) dorazilo.“